Zkurvili Malši

Chvíli jsem zkoušel dát titulek „Ublížili“ „Poškodili“, ale to jsou slova, která se týkají spíš menších věcí, něčeho, co jste udělali omylem, co lze napravit, co nenese velkou škodu.
Zkurvili je něco daleko víc.
A taky se už týden cíleně opíjím, abych přežil, tak to trochu mění můj slovník a hlavně hodnoty.
Zkurvili Malši.
Na Divoké Malši nad Cetvinami letos v zimě odstranili všechny historické jezy a prahy, prý kvůli migraci perlorodky.
Jsou pryč jezy Sklípky, Unterwald horní, Unterwald dolní, Mikulov střední, Mikulov dolní, Waschenberg horní, Waschenberg dolní a jez Mairspindt (Cřepelka).
Rakouský grant.
Neříkám, že hledisko migrační prostupnosti řeky není důležité, ale jsem si jist, že není jediné. Bohatství a udržitelnost  života řeky někdy stojí v protikladu k požadavku absolutní  prostupnosti, ač to tak v kanceláři u počítače nemusí vypadat.
Mají vědci odpověď na argument, že když v Malši na počátku 20. století prý  bylo perlorodek řádově víc než dnes, a to po více než dvou stoletích existence jezů a prahů, jak dnes vědí, že tam ty jezy a prahy vadí? A to tam tehdy těsně u vody žily stovky lidí se stovkami kusů dobytka, bez čističek, se splachy z polí a luk a domovními odpady.
Dnes tam není vůbec nic, jen čistá příroda. 
Prý jezy ztratily význam, přednost prý má život v řece.
A co, do prdele, žilo v tůních pod jezy a nad nimi? Tam nebyl život?  Byli se tam alespoň ouřadové a vědci podívat? Nebo si to jen vygooglili?
V každém případě ten život kolem jezů teď díky rakouským bagrům skončil a nahradit nejde.  
Mně neznámý úředník, s nímž jsem teď komunikoval přes prostředníka, napsal, že ty jezy ztratily význam, že jsou tak malé, že se při velké vodě ztrácejí pod hladinou.
To snad není pravda!
Tak z hlediska zadržení vody v krajině a zpomalení odtoku ty jezy nemají žádný význam, protože jsou příliš nízké, ale pstruh je nepřekoná? Ale, když budeme mluvit o té funkci zadržení vody, i kdyby se pod velkou vodou ztratily,  i tak působí na její zpomalení. Pokud je dno pod hladinou členité, zpomaluje proud. Jestliže se teď odstranily všechny stupně řeky, rychlost odtoku se zvětšila a hladina snížila, to je fyzikální jev, na ten nelze mít názor, ani když jste úředník a máte kulaté razítko.
Nešli by si tam ti, co o tom rozhodli, udělat skupinové foto? Nemusejí si brát gumovky, stačí lakýrky, nezamažou si je, skoro tam není voda.
Jez vytváří bohatý život v divokých závrtech pod sebou a tůních nad sebou, prokysličuje řeku, v době mimořádného sucha je tůň nad ním poslední vodou řeky, to samé při mrazech, kdy řeka promrzá až na dno, kameny v jeho březích jsou jeskyněmi s mnoha obyvateli. 
Naše jezy a prahy byly od sebe přibližně 300 až 1.500 metrů. Byly jako korálky navlečené na řetízku řeky, i díky citu našich předků a jejich vnímání krajiny na vhodných místech, z hlediska migrace ryb si myslím, že pro ně byly formanskými hospodami při putování, místy odpočinku.
Jez Dolní Unterwald byl překrásný, dalo se nad ním koupat, řeka tam na těch pár metrech tekla pomalu jakoby to byl dolní tok, přeskočila pak jez, byl v něm kámen – chrlič, který vodu rozstříkl po hladině, pod jezem se divoce protočila a zmizela za zátočinou.
Jeden z dalších jezů snad ani jez nebyl, obrovský kámen vklíněný mezi balvany v březích, jakoby ho tu zasekla stoletá voda. Nikdy mě nenadalo, že je to jez, vždycky jsem si myslel, že je to přírodní peřej.
A co když třeba byla?
Už to nezjistíme, už tam není.
Přišel grant a všechny jezy a prahy, i ty, co měly výšku jen desítek centimetrů, všechny se odstranily, řeka se po staletích vypustila na samé dno.   
Byl odstraněn i práh, který měl historický bypass, krásný kamenitý obchvatný tok, vytvářel tam spolu s Malší ostrov. Bypass je teď vyschlý, zaroste kopřivami. Čemu se pomohlo? Ten práh ničemu nevadil a i kdyby ano, bypass to řešil.
Mezi horním a dolním jezem Unterwald je na rakouské straně plochá louka osázená mladými zástupnými stromy. Oba tyto jezy tudy mohl obejít umělý kanál, migrační rybovod.
Ale to by musel někdo přemýšlet, mít tu řeku rád.
A samozřejmě – snáz se bourá než buduje.
Rakušáci, čeští aktivisté a dobitá řeka.
Četl jsem článek o odstranění jezů, nadpis měl „Malše se nadechla“ nebo tak nějak, zatmělo se mi před očima.
Vypuštěná Malše se nadechla?
Odstřelte přehrady a nechte nadechnout Vltavu!
Jeden z jezů, nejsem si jistý přiřazením rakouského pojmenování, měl nad sebou tak velkou tůň, že u ní desítky let sedávali lidé s prutem a dívali se do ní. Je to naprostá záhada. Školy nemám, úředník nejsem, ani aktivista, takže bych měl držet hubu.
Ale pokusím se přijít s teorií, jakkoli nemožnou a fantastickou.
Co když ti lidé s prutem byli rybáři a co když tam chytali ryby?
Já vím, není to možné, vždyť pod tímhle jezem jsou další, pardon byly další, právě ty, co se teď musely zlikvidovat, aby ryby mohly migrovat.
Nechcete mi snad, do prdele, tvrdit, že ty ryby migrovaly přes jezy už před tím. To by totiž popíralo smysl té vraždy, co jste na řece udělali!
Ostatně si nemyslím nic dobrého ani o rakouských grantech, některé by se dostaly hodně vysoko i v české Top Twenty těch nejpodvodnějších.
Kdyby Rakušákům přišly prachy na zadržování vody, nasekaly by tam další prahy, kdyby přišly prachy na řemeslné dědictví, opravovali by ty jezy původní?
Viděl někdo peřeje Malše uvnitř tohoto „řešeného úseku“? Jsou vyšší než kterýkoli odstraněný práh a většina jezů. Ty migraci nevadí?
Nevadí grantu…
Nechci sem tahat cizí slova, jako je třeba morálka a odpovědnost. Malše je tady hraniční řekou, jezy tedy zřejmě právně patří oběma stranám. Nicméně všechny mlýny na tomto úseku a tedy i jejich náhony byly na straně české. Ve společnosti, která má paměť a ví, co je úcta, bychom je tedy měli chránit my.
Jsme mnohdy fanatici velkých myšlenek, o nichž nepřemýšlíme, které bez rozmyslu papouškujeme.
Z rakouské strany je k Malši lepší přístup těžkou technikou, protože tam nemá tak vysoký břeh a nedaleko je silnice. Ale sama řeka pro pěší z té strany přístupná skoro není. Mnohde je tam mladý hustý les, nadto prorostlý ostružinami, v úsecích podél luk je zase břeh hustě zarostlý křovinami.
A hlavně – běžným Rakušanům je Malše naprosto u prdele, ani neví, že tam je, oni do přírody nechodí, oni ji ignorují snad ještě víc než naše státní správa.
Tedy, na rakouské straně to má jednu výjimku, zajímají je ty tisícimetrové hory,  na nichž lze vykácet les, srovnat svah, postavit sjezdovky a vydělávat.
Pokud jde o Malši, my, Češi, z české strany, my tam chodili, krásnými starými cestami, my ji milovali!
A přijde nějaký pošahaný grant, o němž rozhodují lidé daleko od řeky, daleko místem a hlavně daleko vztahem k ní.
Na Malši není všem dnům konec, je připraveno 28 milionů korun na odstraňování dalších jezů. Některé snad dostanou propustě.
Je zvláštní, že na Křemžském potoce se měly dělat obdobné úpravy, ale odpor místních je znemožnil.
Fandím místním a jsem rád, že to zarazili.
Nicméně se tím zpětně ukazuje, jak argumentačně slabé je to rozhodnutí odstranit vše z Malše. To stačí odpor místních a migrace už není důležitá?
Protože tady v odlehlých lesích Novohradských hor nejsou jsou žádní místní a neměl se s vámi kdo přít, neměl kdo řeku chránit, tak tady jste si to mohli dovolit?
A protože to chtěli Rakušáci a ti mají vždycky pravdu?
Až vědci případně zjistí, že perlorodce úprava nepomohla, ba naopak, tak se tam za stovky milionů budou budovat nové sofistikované jezy? Budou mít fotovoltaiku a serva a komunikovat s družicí a stát stovky milionů.
A velkou bronzovou tabuli s díky EU, že na to dala prachy.
V Novohradských horách se ještě v devadesátých letech jezy stavěly a jistě také měly razítko patřičných vědeckých institucí.
Navždy jste zničili jednu z perel Novohradských hor, řeku s lidskou historií, řeku pestrou, členitou, živou – a krásnou.
Víte o tom, že existuje projektový záměr postavit na Malši další přehradu? Hráz by měla u Chlumu, výšku hladiny přes 30 metrů, právě opravený besednický most by pod hladinou zmizel i s oblouky, zatopilo by se celé údolí Malše kolem Pořešína až k soutoku s Černou těsně po Kaplicí.
Když si to představím a stojím na místě, kde byl na Divoké Malši nízký práh, a nad ním zlatavě čirá voda s rybami a teď to tam není, protože to vadilo, tak bych se rád smál nebo brečel, abych to v sobě nedusil, ale nejde mi to.
Dělal jsem loni prezentaci Malše neznámá, je tam mimo jiné pět bloků krásné hudby a běží k tomu fotky neznámé Malše, tedy také této.
Nenapadlo mě, že jsou poslední, že už je nikdy neudělám, že ta Malše zmizela.
A protože ji znám a protože jsem tam před pár dny byl, tak vím, že to, co z ní v místech bývalých jezů zbylo, je stoka.
Nejsem proti perlorodce a vážím si lidí, kteří pro ni něco dělají.
Ale za tuhle cenu?
Mám vnoučata a vím, co pro ně příroda znamená a jak krásu v ní dokáží vnímat.
A taky jsem za víc než deset let výprav byl v horách v součtu s několika tisíci lidmi a vím, co to pro většinu z nich znamenalo.
Jasně že státní úředník nepracuje v lesích, ale v kanceláři, a fyzickým objektem jeho práce jsou excelové tabulky a data na internetu.
Ale to není příroda. 
Lidé mají právo na změny názorů, na období vlevo a pak vpravo, ale s přírodou to tak nejde, ta se nemůže den ze dne měnit podle toho na co jsou vypsány granty nebo co právě frčí.
Jako staletý strom porazíš jen jednou a pak je konec, nemůžeš si to po týdnu rozmyslet,  tak řeku zkurvíš taky jednou pro a pro vždy.   
Nebo se tam dá vrátit jez, který tam vlastníma ruka kdysi postavili lidé?
Bez grantů a bez bagrů.
O přírodě nemohou rozhodovat lidé, kteří ji neznají, nerozumí ji a nemilují.
Tuhle sobotu půjdu s lidmi na Divokou Malši, pro mě to možná bude rozloučení, nevím jestli tam pak ještě někdy dokážu jít.
I ten úředník, co obhajoval vybagrování Malše, nakonec napsal, že to tam před tím bylo hezké…
Milan Koželuh
(nečtu po sobě, moc by mi to nepomohlo, kombinace únavy, vzteku a opití se)

https://www.milankozeluh.cz/wp-content/uploads/2022/06/DSC_0532-–-orez-scaled.jpg

Na horní fotografii je nejvyšší a nejkrásnější odstraněný jez, dolní Unterwald. Jeho přesnou výšku už nezměříme, už tam není, ale odhaduji ji někde kolem 50 cm, jistě ne víc než 70 cm. Pro přesnost – protože i pod ním má Malše relativně hlubokou vodu, byla největší hloubka vody nad jezem možná až 80 cm. 
Na dolní fotografii je vpravo vedle pana Hrušky něco, co nemá klasifikaci jezu a zřejmě ani prahu, je to jen povlovná umělá „mulda“ napříč korytem.
Z hlediska překážky pro ryby má stupeň klasifikace nula, nula, nic. Nicméně nad sebou vzdouvala „jezero“ asi 30 až 40 metrů dlouhé a 5 či 6 metrů široké (neměřil  jsem), hluboké do půl metru. Už tam není!
Souvislý úsek Malše, kde byly odstraněny všechny jezy a prahy a tedy i tůně je dlouhý 4 km.
A teď něco z odborné literatury:
1. Pstruh je v dospělosti teritoriální a ke svému životu potřebuje hlubokou vodu.
2. Do trdlišť (míst k vytírání a tedy množení se) putuje do 1 km.
3. Bez problémů překonává překážky do jednoho metru výšky.

Zajímalo, by mě, co by se stalo, kdybych podal trestní oznámení na poškození životního prostředí.

https://www.milankozeluh.cz/wp-content/uploads/2022/06/DSC_0547-scaled.jpg

Bývalý jez Cřepelka. Už tam není…

https://www.milankozeluh.cz/wp-content/uploads/2022/08/DSC_0276-scaled.jpg

https://www.milankozeluh.cz/wp-content/uploads/2022/08/DSC_0279-scaled.jpg

Leave a comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.