Category: Litoral

Když byl malý, říkal prý prastrýci Rudolfovi dede, a on jemu zas Tak pojď, Jendo, můj vnoučku. Prastrýc byl a žil sám, měl jen provdanou neteř Věru, a dva ženaté synovce, Karla a Honzova tátu. Ten časem záhadně zmizel v Americe...
Read more »

Nejdřív se bude zdát, že píši o psech, ale ve skutečnosti opravdu. Nicméně v konci hodnoty překlopím do světa lidí a mezitím vyrobím pár odboček, bude to dost zmatené. Před dvěma roky touhle dobou začalo Jonášovo definitivní odcházení a já ještě...
Read more »

V Novohradských horách zanikla klauzura Kapelunk. V jednoduše satirickém textu by se ještě asi napsalo obvyklé „s velkou slávou“, ale ona kolem toho žádná sláva naštěstí moc nebyla, i když ani ne tak kvůli smutku z jejího zániku, jako spíš průšvihu toho, jak...
Read more »

Před časem jsem v rozhlasovém rozhovoru spletl jméno jednoho význačného člověka. Teď to tedy musím napravit. Ale nejdřív je třeba zabránit nedorozumění, první věta by mohla vypadat jako skrytá sebeprezentace. Opravdu jsem rád, když se o věcech, které dělám, píše a...
Read more »

Slíbil jsem, že napíši něco veselého, ale moc mi to nejde. Ostatně veselí jde způsobit různě, třeba by některé z vás pobavily mé osobní kalamity. Napíšu tedy alespoň něco milého. Až do nástupu kuchyňských linek se nádobí většinou umývalo v mycím pultu...
Read more »