Milan Koželuh

aneb otevřený dopis JUDr. Haně Vendlové,
vedoucí Oddělení ochrany přírody, ZPF, SEA a CITES
Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví
Krajský úřad Jihočeského kraje

Dobrý den,
dne 1. března mi od Vás přišla odpověď na mé otázky ohledně vybagrování Malše. Obsah byl pro mě šokem. Nechci být osobní, třeba je to náhoda, ale už to, že odboru životního prostředí velí doktorka práv asi dosvědčuje, co je prvořadou náplní jeho činnosti. Svět předpisů, směrnic a právních úprav, určitě ne věcná ochrana přírody.
Navíc jsem měl pochyby, zda Vy osobně o Malši, natož důsledcích opatření, která jste posvětili, něco víte. Proto jsem se pokusil Vám osobně vysvětlit co Malše je a co jste jí udělali. Nicméně koncept mého dopisu měl asi deset stran A4, které jsem nedokázal zkrátit, takže jsem ho neposlal.
Jenže teď se objevil Váš záměr „zcelit“ ochranu přírody v okolí Pohoří na Šumavě. Protože neinformovaná veřejnost to může považovat za krok správným směrem, rozhodl jsem se přecejen reagovat.
Vaše „zcelení ochrany“ neznamená, že se dosud oddělené plochy spojí, ale nově se budou stejně jmenovat. Nazval bych to Potěmkinovskou vesnicí. Pozemky mezi nimi jsou nadále ponechány bez ochrany a, ač prameništi, proběhla tu v nedávné době velkoplošná meliorace. Je zároveň směšné i smutné dívat se přes vaše tabule chráněných území na hluboké rýhy v krajině.
Území ochrany kategorie přírodní památka jste rozšířili o hezké, ale zástupné a hlavně ničím neohrožované louky vedle Jiřické nádrže. Samotná Jiřická nádrž a Pohořský potok ale ani nadále chráněny nejsou. Takže tu soukromý subjekt s Vaším mlčenlivým posvěcením zřídil Rybolovnu Pohoří, rybářský Disneyland. Jeseter v Novohradských horách, paní doktorko, naplňuje Vaši osobní představu smyslu úřadu, který řídíte, a hodnot přírody, které chráníte? Kapr a štika zlikvidovali původní osazenstvo zvláště chráněných živočichů nádrže a Pohořského potoka nad ní. Všichni ochranáři jsou z toho nešťastní. Ale říkají, že tomu nemohli zabránit, protože nádrž není chráněná, není přírodní památkou, byť je zřetelný důvod ji chránit. A to by byl čí úkol ji chránit a tento stupeň ochrany vyhlásit? Ano, opravdu si myslím, že Váš. Přinejmenším Vás k tomu zavazovaly zákony č. 114/1992 Sb. a č. 254/2001 Sb., což samozřejmě víte lépe než já.
Místo spíše mediálního rozšíření ochrany na plochy, které to akutně nepotřebují, ale zřejmě nikomu nevadí, je někdy třeba jít i do sporu s vlivnými podnikateli a chránit v tomto případě Jiřickou nádrž.
Myslím, že i k tomu je váš úřad zřízen.
Občas mi někdo řekne, že jste to možná na Kraji nevěděli, co se tam děje, že vám to měl někdo říct, třeba já. Že pracovištěm desítek vašich referentů ochrany přírody není příroda, ale kanceláře Krajského úřadu, a že náplní jejich práce není ochrana přírody, ale administrativa.
Nebylo tomu tak vždy, dělal jsem kdysi školení pro pracovníky krajských úřadů z celé republiky, a musím říci, že tam tehdy bylo hodně zapálených lidí, kteří to opravdu dělali kvůli přírodě.
Tím vysvětluji, proč se i dnes dívám na váš Krajský úřad tímto překonaným archaickým pohledem, jakoby měl chránit přírodu.
Ještě než se dostanu k Vašim odpovědím na mé otázky ke Zkurvili Malši, musím Vaše konání uvést do kontextu s říčkou Černou.
Je to možná kouzlo nechtěného, ale opět tu figurují tabule ochrany přírody, tentokrát Přírodního parku Soběnovská vrchovina. Je na nich napsáno, že je vyhlášen i pro kaňon Černé a že se v něm nesmějí stavět přehrady, tedy ne bez vašeho souhlasu. A hned za touto cedulí je neuvěřitelná betonová stavba, asi čtyři metry vysoké přehrady, bez opravdu funkčního rybího přechodu, zcela předělující řeku Černou. Je to dílo jak z dob komunistických staveb z padesátých let a je vaším úřadem povolené.
Opravdu nevidíte souvislost mezi Malší, kde jste nechali odstranit přirozené prahy vysoké pouhé desítky centimetrů a tímhle monstrem?
Obojí je ve vaší a Vaší péči.
Nejsem si samozřejmě jist kam až sahají Vaše osobní pravomoci a odpovědnost, v něčem jsme na tom podobně. Většina krajských úředníků ochrany přírody by se ztratila v přírodě, my, obyčejní občané, se zase ztrácíme v džungli struktury (ne)fungování úřadů, tedy i vašeho.
Bez ironie Vám nicméně navrhuji, abyste podala návrh na okamžité zrušení Přírodního parku Soběnovská vrchovina. Jestliže pod dozorem Krajského úřadu neochrání tamní krajinu a přírodu před budováním přehrady (jedno jak oficiálně nazvané), tak nemusí existovat a klamat lidi pocitem, že tamní krajinu někdo chrání, natož tento institut.
Stejně tak zrušte Přírodní park Novohradské hory, to je ten samý nesmysl.
Opravdu to myslím vážně.
Vaše cedule chráněného území jen uvádějí v omyl veřejnost, která si myslí, že něco znamenají, ve skutečnosti jen zvyšují atraktivitu parcel a cenu úředníků poskytujících výjimky nebo se cíleně dívajících jinam.

Dne 28.února jsem ve Velešíně prezentoval stav ochrany přírody Novohradských hor a nejhorší případy jeho porušování. Je škoda, že nemáte větší mzdový fond na zaplacení přesčasů, a že tam tudíž alespoň jeden úředník od vás nepřišel. Možná byste se divila, co se v horách děje a za co odpovídáte.
Tedy nám, co přírodu máme rádi a něco o ní víme.
Chránit znamená milovat a znát.
To by bylo hned prázdných židlí, kdyby se tohle kritérium vztáhlo na vaše úředníky…
Obludárium veřejnoprávního televizního dramaturga a budoucích dvacet rodinných domů ve vysídlené obci Pohoří, kde nejbližší smíšené zboží je deset kilometrů, kam nejezdí veřejná doprava, kde se na silnici nevyhnou dvě osobní auta? Existuje u vás na úřadě někdo, kdo věří, že tam budou žít klostrmannovští rázovití zemědělci? Vždyť to všechno budou apartmány většinově povrchních rekreantů!
Že je to věc památkářů?
A dopad na okolní přírodu?
Přírodní park Novohradské hory je tu snad od ochrany krajinného rázu a organizace výkonu státní správy jsou tu od toho, aby ji ve své spolupráci zajistily.
Třicet let z větší části Pohoří vzdorovalo společným aktivitám developerů a úředníků. Třicet let tu bylo Pohoří pro lidi, kteří měli přírodu opravdu rádi a nestáli o to tu v apartmánových domech pořádat párty.
Teď je tomu konec a Krajský úřad to nazve zvýšením ochrany přírody?
Bože, kam jsme to klesli.
Ano, vím, byl to projekt za desítky milionů, tak proč je nevyžít, že?
Všimněte si, paní doktorko, že Vám sebeméně nepodsouvám, že Vám osobně by mělo být líto, co se tam děje a jaké hodnoty se pod Vaším dohledem nenávratně ničí.

A teď konečně k té Malši.
Na přelomu zimy 2021 a 2022 byly na základě výjimky udělené vaším úřadem odstraněny historické jezy a prahy na řece Malši přibližně od Cetvin po Dolní Přibrání. Akce proběhla bez publicity, v rozporu se stavem toku, životními potřebami chráněných živočichů a proti všem dostupným podkladům a stanoviskům odborníků, s prospěchem pro soukromé firmy, reprezentované bývalým úředníkem vašeho úřadu. Ač se může z mapy zdát, že se zásah týkal souvislého úseku, ve skutečnosti to byly dva na sebe nenavazující biotopy. Dolní, relativně klidná Malše od soutoku s Felberbachem po Geierhammer, pro perlorodku vhodná, a horní úsek nad Divokou Malší po Dolní Přibrání. Ten je pro perlorodku nevhodný, je výš, než horní hranice jejího přirozeného výskytu. Veřejnosti to vysvětlil pan Robert Ouředník: „Nad Leopoldschlagem máme problém s teplotou a s úživností toku. Takže tok je relativně pěkný čistý, ale pro perlorodku už je zase až moc chladný (…) Na české straně nahoru většina porostů a luk, které byly kolem Malše, jsou už padesát let zarostlé smrkem. To bychom museli všechno vytěžit, vykácet, znovu tam začít pást, znova tam začít nějak extenzivně hospodařit.“ Robert Ouředník pro rádio Wawe 19. července 2022.
Že člověk, který osobně celou akci prosadil, provedl a finančně na ní profitoval, následně veřejně sdělí, že byla vůči svému účelu nesmyslná, samozřejmě vede nejen k otázkám k němu a jeho motivaci, ale i tomu, kdo mu ji povolil, tedy Krajskému úřadu.
Odpovědi jsou v plném znění připojeny za můj text, tady se vyjádřím jen k těm nejstrašnějším.
Myslím si, že pokud bychom my dva s paní doktorkou Vendlovou byli přátelé a ona by věděla, co a proč se na Malši stalo (nejsem si tím jist), odpověděla by mi jednou jedinou pravdivou větou: „Chtěl to Robert, platili Rakušáci, vyhovovalo evropské směrnici, kterou se nám jinak nedaří nikam nacpat, a vypadalo, že si toho nikdo nevšimne.“
Tato věta totiž vystihuje celou podstatu věci.
Ale my nejsme přátelé, takže budu reagovat na oficiální odpověď.

1. (kdo konkrétní jezy a prahy k odstranění vybíral) Uvádíte seznam třinácti vědců. S plnou vážností toho co píšu a komu to píšu, Vám sdělím, že buď nevíte o čem píšete nebo vědomě lžete. Dokonce bych se nedivil, kdyby mnozí z těch vědců ty jezy ani nikdy neviděli. Nepochybně existuje nějaký záměr a následná studie o zprůchodnění toků, který byl púoužit proti Malši. Když jsem jeho existenci konzultoval s odborníky a také úředníky, bylo mi řečeno, že mají plné skříně studií a že bych se divil, jak se takové studie píší. Jednak na zadání dopředu určeného výsledku, jednak další studie s určenými výsledky opačnými než předchozí. Nadřízení (a politici…) pak podle potřeby vytáhnou ze skříně tu studii, která se hodí. Coby člověka, který většinu života strávil jako OSVČ mě opravdu zaujalo, že úředníci placení z našich daní si chodí psát do práce etudy na rozličná témata a skladují je pak ve skříních jako budoucí munici.
   Ostatně co my víme, že z té skříně vytáhnete, až dojde na přehradu Chlum na Malši.
   Prohlašuji na svou čest, že jsem přečetl všechny mně dostupné zprávy o záměrech s úpravami Malše, některé z nich se tvářily jako obecně závazné, vydalo je Povodí Vltavy, měly spoustu tabulek a grafů. Ani jedna z těchto zpráv a studií nepředpokládala odstranění jezů v „Horní“ Malši. Termín „Horní“ mám v uvozovkách, protože je užíván pro různé části řeky, zde jím rozumím tu od oblasti Cetvin výš. Dokonce i tam, kde byl uváděn harmonogram o tuším čtyřech etapách (už nemám sílu to znovu číst) byly prahy a jezy „Horní“ Malše uvedeny až v té poslední, výhledové, a to s úvahou na úpravu jejich zprůchodnění, nikoli odstranění. Ostatně i to je za hranou objektivních potřeb řeky, protože všechny tyto jezy natož prahy byly migračně průchodné.
   Chápu, paní doktorko, že papír snese vše a úřednicko-grantový folklór nestojí na logice či pravdě, natož nějaké prospěšnosti. Nicméně Vám musím sdělit, že všechny vědecké a dokonce i grantové materiály někdy i zřejmě zaštítěné Krajem v minulých cca 20 letech vždy docházely k podobným závěrům že: V létech 2002 a 2003 proběhl ichtyologický průzkum hraniční Malše. Na všech lokalitách početně dominoval pstruh. Populace pstruha měla harmonické složení. Hraniční Malše představuje antropogenně málo ovlivněný tok, který poskytuje podmínky pro přirozenou reprodukci druhů, které byly nalezeny během průzkumu.
   a že: „Pstruzi s glochidiemi na žábrách byli odchyceni po celé délce toku Malše.“
   (autory znám, ale neuvádím, abych je zde nediskreditoval)
   Přeloženo do češtiny je (pardon- před Vaším zásahem byla) řeka Malše v pořádku včetně rybí osádky a pstružích šiřitelů larev perlorodky.
   Jsem dalek automaticky věřit vědcům, ale jednak s osobní znalostí některých z nich a zejména se znalostí dotčeného toku Malše věřím jim a ne Vám a tudíž Vámi předložený seznam vědců je pro mě jen právní obecná zástěrka.
   Doufám, že alespoň někomu z Vámi uvedených vědců nebude příjemné, že jste ho teď zneužila k ospravedlnění bagrování a ozve se.
   Nicméně o záměru pana Ouředníka s posvěcením Krajského úřadu vybagrovat Malši se něco k vědecké veřejnosti dostalo, a protože vědci zabývající se výzkumem a reintrodukcí perlorodky věděli, že by to byla pro životní prostředí perlorodky pohroma, dotazovali se a byli ubezpečeni, že se nic takového nestane.
   Tím snad srozumitelně vysvětluji, proč je lží Vaše odpověď o víc než deset let vědci transparentně připravovaném bagrování, natož o obecné shodě nad ním.

2. (jakému živočichovi měly úpravy prospět) Uvádíte, že byly prováděny s širším záměrem, nicméně zejména pro perlorodku. S tím, že „byl shledán nepříznivý stav EVL (…) Horní Malše (…) vodního prostředí pro perlorodku říční.“ „Horní“ Malše by mohla být i Malše pod D. Dvořištěm, a tam je skutečně třeba něco dělat. Nicméně k té opravdu „Horní“ Malši jsem nenašel jedinou vědeckou práci vycházející z terénního průzkumu, která by konstatovala problém v existenci jezů a prahů tam. Ba naopak.
Je neuvěřitelné, co je schopný současný systém vyprodukovat.
V listině, kterou Kraj uděluje výjimku k bagrování Malše jsou nejprve uvedeny důvody, proč se ty jezy a prahy odstranit nemohou, proč jsou pro perlorodku důležité: …úsek vyhovuje z hlediska chemismu vody, nikoliv z hlediska teplotního režimu nebo rezistence vůči náhlým disturbancím (povodňové situace, vysychání koryta a ledové jevy). Ing. Zdeněk Klimeš, Krajský úřad Č.B.,vedoucí odboru životního prostředí zemědělství a lesnictví Oddělení ekologie krajiny a NATURA 2000
Ohrožením „povodňové situace, vysychání koryta a ledové jevy“ lze v tomto konkrétním případě čelit pouze příčnými překážkami, zvyšujícími hladinu vody.
Proboha, to si opravdu ani jeden člověk u vás nepoložil otázku proč ty jezy a prahy dáváte pryč, když je Malše, pstruzi a perlorodka potřebují?
3. (neprůchodné a neodstraněné jezy rakouské). Já to četl několikrát a snažil se pochopit. Ale myslím, že je znakem zachování rozumu a opravdových hodnot se přiznat, že tohle chápat nechci.
Co znamená Vaše věta: …oba tyto jezy byly původně v plánu zprostupnění. Následně ale bylo doporučeno je od zbylých vyřadit a řešit samostatně.“
Kdo to doporučil a proč? Paní doktorko, zvažte, co dál k věci budete pod svým jménem publikovat. Nebo si zjistěte pozadí toho všeho. Jste ochotna říci, kdo Vám doporučil tyto jezy vyřadit? Držel při tom v ruce kulaté razítko, vaši zaměstnaneckou smlouvu, pistoli nebo šekovou knížku? Musíte kvůli ochraně vlastní cti uvést, kdo Vám to doporučil, protože jinak na Vás zůstane podezření, že to byl pan Robert Ouředník, podnikatel s granty a klientskými zakázkami.
A co na to Váš poradní sbor třinácti vědců? Ti s vyřazením jezu Geierhammer souhlasili? Je od toho zápis?
Geierhammer je skutečně absolutně neprůchodný jez, šrotovník na rybí maso, jehož sto procent vody jde na turbíny rakouské MVE.
S jednou výjimkou je pod všemi Vámi odstraněnými jezy, takže jeho ponechání naprosto popírá smysl toho, co jste udělali nad ním.
Když jsem napsal první text Zkurvili Malši, četly ho tisíce lidí, ani jeden z nich se neohradil proti slovu „zkurvili“, dokonce i vážení vědci s tituly před a za jménem, nikdo neřekl, že to slovo je přes čáru vůči tomu, co jste udělali. A věřte mi, že se teď opravdu třesu, když nemohu najít správné slovo, které by vystihlo, že se Vy osobně cítíte být vyviněná ponecháním neprůchodného rakouského jezu, protože Vám to „bylo doporučeno“.
Jako vtip do komedie by to byla dobrá výmluva někoho okrást nebo znásilnit a pak se hájit, že mi to „bylo doporučeno“.
Kdybych přijal Vaši hru, že to vybagrování Malše jste udělali ve vyšším zájmu, byť omylném, na jejím zprůchodnění, tak byste přece musela konstatovat nesplnění úkolu, když ten jediný opravdu hnusný a vražedný jez tam zůstal.
Mimochodem, zničil jednu z nejkrásnějších peřejí na Malši.
Nechcete se tam jet podívat?
Napsala jste: V roce 2021/22 dostali majitelé jezů a na nich platných vodních práv oficiální dopisy rakouské státní správy, že v souladu s Evropskými pravidly a směrnicemi musí zahájit přípravu zprostupnění těchto příčných překážek k roku 2025.
A dost!
Vám opravdu nepřijde divné se v odpovědi na mou první otázku ohánět tím, že jste to přece přes deset let připravovali, a pak napsat, že rakouský vodoelektrárník má v roce 2025 zahájit přípravy? Co to je za žvást? Jaký právní význam má termín „zahájení příprav“? Nulový! Když si dá do poličky šanon nadepsaný „přípravy zprůchodnění“ nebo dá na stránky podobně nazvanou fotku, tak to splnil, že?
Ale, paní doktorko, Vám šlo přece o faktickou průchodnost Malše, nebo ne?
Mám velkou fantazii, umím vymýšlet absurdní situace. Ale tuhle šílenost bych nevymyslel, opravdu ne.
Panu Ouředníkovi stačilo pár měsíců, aby vybagroval historické české kamenné jezy a Rakušák následně dostal dva roky na to, aby zahájil přípravy na zprůchodnění (ne odstranění!!!) novodobého hnusného betonového monstra?
Tohle mi svými odpověďmi sdělujete? Tohle hájíte?
Ne, tomu světu rozumět nechci.
Lidi, prosím, jeďte se tam podívat!
Je to jez Geierhammer, dle závěrečné zprávy pana Ouředníka vypadá, že je odstraněný, ale věřte, je tam. Pokud vám tamní široké koryto Malše bude připadat podivně bez vody, tak je to tím, že dva české historické jezy nad a pod Geierhammerem pan Ouředník odbagroval.
V politickém prostředí se až nadužívá dogmatizace času komunismu. Úplně nejsem toho zastáncem, myslím, že nás to odvádí od problémů morálky dneška. Takže aniž bych se vyjadřoval k tehdejšímu režimu a jeho morálce, musím konstatovat, že takovou prasárnu na Malši, za jakou jste odpovědni vy a Vy, paní doktorko, na to komunisti nedosáhli, navždy vybagrovat stovky let historie a života té řeky.
Jsme každý jiný, Vy napíšete, že Vámi vypuštěná vedlejší ramena Malše jste tam jako suchá koryta nechali pro případ povodně, pan Ouřednik se chlubí, že to živé, co v nich žilo, odlovil a přemístil.
Paní doktorko, pokud napíšete, že vámi vypuštěná říční ramena teď „vhodně doplňují biotop toku“ tak si nutně musím myslet, že si z nás děláte legraci. Protože jinak bych musel pochybovat o Vaší soudnosti.
To je neuveřitelný blábol.
Developer, usilující o výstavbu megahotelu Černé Údolí napsal o svých skoro plochých plechových střechách, že vytvářejí krajinu střech vhodně navazujících na okolní přírodu (nebo tak nějak).
Do téhle chvíle to byla má jednička mezi argumentačními zhůvěřilostmi. Navrhovat svinstvo a ještě z něj dělal prostřednictvím slovesného kýče vlídný skanzen.
Ale tohle jste Vy předčila. Vypustit tok v chráněném území a napsat, že teď jeho suchá koryta „vhodně doplňují biotop toku“?
Dost, opravdu dost!
Ten developer alespoň nebyl zaměstnancem výkonu státní správy a psal ten blábol za své a šíleností té formulace nezpůsobil žádnou škodu, jen ukázal, co je zač.
Vy, nebo Váš podřízený, jste ten blábol psali v práci, placeni z daní a obracejíc škody, které jste přírodě způsobili v něco bohulibého!
A nebo jinak, z právního hlediska – vypuštěním jednoho z těch vedlejších ramen Malše se kořeny tamních stromů dostaly asi 80 cm nad terén, dosud byly ve vodě, Nevím, zda konkrétně tyto stromy byly předmětem ochrany, obecně porost v té oblasti coby PP Horní Malše chráněn je. Pokud stromy následně uschnou, na koho mám podat trestní oznámení? Na pana Ouředníka? Na pana Klimeše? Na Vás?
Nebo jste coby úředníci chráněni před dopadem toho, co děláte?
Kdo před Vámi ochrání Malši?
Ve vzpomínkách vidím ten nádherný a živý svět, co tam byl a už není.
V rámci zlepšení…
Možná by bylo pro přírodu lepší zrušit Váš úřad…
Co by se stalo, kdyby nebyl?
Staletá Malše a její život.
Věřte mi, že neznám jediného člověka, který by Vaši akci schvaloval, nebo alespoň chápal, zato většina mých přátel říká, že už tam nikdy nepůjde.
Stejně jako už nepůjdou na Pohoří.
Přiznám se, že je ve mně něco negativního až perverzního, že se vlastně těším, že opět přijdou suché roky a já Vám budu moci poslat fotky vyschlé Malše v místě odstraněných jezů a v nich mrtvé ryby. Není to ode mne hezká představa a stydím se za ni. Uklidňuje mě, že fakticky na ten případný stav nemám vliv (ten jste měla Vy) a že jsem naivní, že kdyby se tak stalo, skončilo by to stejně u krajského grantu pro pana Ouředníka na instalaci prefabrikovaných jezů.
Kdybych měl někomu z ciziny vysvětlit u vybagrované Malše, zmeliorovaných pramenišť, tankodromů v biotopech chráněných živočichů a rostlin a obludných staveb uvnitř chráněných území, na co máme ty instituce ochrany přírody a v nich jen v Českých Budějovicích přes sto úředníků, tak bych to neuměl.
V textu Zkurvili Malši jsem občas použil přesné formulace pregnantních vyjádření. Tentokrát jsem se jim snažil vyhnout, ne kvůli tomu, že bych je považoval za nepřiměřené. Ale jak bych s tím začal, nevěděl bych kde skončit. Protože obsah dnešního textu je pro mě závažnější a nepochopitelnější než ten minulý. Tak jsem myslel, že jen použiju bonmot citace jednoho klasika, že člověk se chce vyhnout určitým slovům, ale že to je na hovno, tahle spolupráce.
Ale ona to přece není spolupráce.
Výkon státní správy a jeho organizace ochrany přírody a památek nejsou na straně přírody a památek, natož občanů. Když chceme jako občané něco chránit a bojovat s developery a podnikateli, musíme na prvním místě bojovat se státní správou.
To je strašný.
Jako slušné slovo používané i ve veřejnoprávních médiích se ujalo slovo šmejd. Původně se týkalo jen prodejců zboží seniorům, teď bylo s předložkou energo- použito i na nekalé obchodníky s energiemi.
Navrhuji zavést třetí klon, ekošmejd. Označovalo by nekalé podnikatele s ochranou přírody. Tedy ty, kteří ve vlastním prospěchu a s použitím nestandardního přístupu k úřadům a jejich úředníkům a veřejným financím konají nesmyslné, předražené a přírodě škodlivé aktivity.
Prostě ekošmejdi.
Můj text je uveden jako otevřený dopis a jako takový by měl končit.
Tedy nějakým pozdravem a přáním úspěchů v práci.
Ale protože Vaše a moje pojetí toho, co je úspěch a neúspěch je zjevně velice odlišné a já se bojím, že zkurvení Malše považujete za úspěch, tak Vám, paní doktorko, už další nepřeji.
Milan Koželuh
(omlouvám se za případné chyby a překlepy, už to nemám sílu po sobě znovu číst)

Oficiální odpověď Krajského úřadu, odeslána z adresy
JUDr. Hana Vendlová
vedoucí oddělení
Oddělení ochrany přírody, ZPF, SEA a CITES
Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví

1. Jaká odborná instituce či autorita tyto jezy a prahy vybrala?

   Výběr jezů a překážek k odstraňování v toku Malše vychází z dlouhodobých koncepcí a směrnic týkajících se zlepšování dlouhodobě poškozené morfologie vodních toků (celé říční sítě/krajiny) včetně všech společenstev na vodu a vodní prostředí vázaných organismů. Řeka Malše byla již v roce 2009 začleněna jako národní prioritní koridor „Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR“. Koncepci zpracovalo Ministerstvo životního prostředí v roce 2009, aktualizace proběhla v roce 2014 a 2020 (Autorský kolektiv: Ministerstvo životního prostředí – odbor ochrany vod Mgr. Alena Slavíková, Mgr. Ing. Michal Pravec, odbor péče o krajinu RNDr. Jakub Horecký, Ph.D., Ing. Petr Dobrovský, Odborná spolupráce – Výzkumný ústav vodohospodářský, v.v.i. Ing. Jiří Musil, Ph.D., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Mgr. Zdeněk Vogl, Ing. Miloš Holub, Ph.D., Ing. Pavel Marek, Aktualizace 2020 – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Mgr. Zdeněk Vogl, Ing. Miloš Holub, Ph.D., Ing. Pavel Marek, Výzkumný ústav vodohospodářský, v.v.i. Ing. Jiří Musil, Ph.D.).

2. Jakému konkrétnímu živočichovi měla tato úprava prospět a čím?

   Obecně není stanoven jediný druh, kterému by měly dané úpravy prospět, ale vždy se jedná o celý tok a na něj vázaná společenstva. Každopádně pro řeku Malši se jako prioritní a tzv. deštníkový druh pro nejzachovalejší a nejméně poškozené toky vždy uvádí perlorodka říční (Margaritifera margaritifera). V souladu s čl. 4 Rámcové směrnice o vodách je nezbytné cíle ochrany daných EVL brát v potaz při plánování v oblasti ochrany vod, a to zejména prostřednictvím stanovení environmentálních cílů kvality vodního prostřední pro dotčené druhy a přijímání opatření k jejich dosažení. Na základě tohoto vyhodnocení byl v rámci dílčího povodí Horní Vltava shledán nepříznivý stav EVL Boletice, Blanice, Horní Malše a Šumava a související nevyhovující stav vodního prostředí pro perlorodku říční ve vodních útvarech uvedených v příslušné tabulce v návrhu opatření.

3. Kdo byl stanoven jako nezávislý přímý dohled nad prováděnými pracemi?

   Ekologický dozor stavby byl po celou dobu prováděn organizacemi Blattfisch e.U., Leopold-Spitzer-Straße 26, 4600 Wels (www.blattfisch.at), a BIVALVIA s.r.o., Na Klotzmance 9, 789 01 Zábřeh.

4. Věděli jste, že mezi odstraněnými nízkými průchodnými jezy je neprůchodný jez rakouský?

   Ano, a oba tyto jezy byly původně v plánu zprostupnění. Následně ale bylo doporučeno je od zbylých vyřadit a řešit samostatně. V roce 2021/22 dostali majitelé jezů a na nich platných vodních práv oficiální dopisy rakouské státní správy, že v souladu s Evropskými pravidly a směrnicemi musí zahájit přípravu zprostupnění těchto příčných překážek k roku 2025.

5. Jaký je efekt provedeného díla, pokud sto procent vody Malše v řešeném území jde přes turbíny rakouské MVE, nadto v místě, kde je nereálné funkční migrační zprůchodnění jezu?

   Projekt zprůchodnění co nejdelšího možného úseku řeky Malše stále průběžně probíhá a jsou činěny kroky na Rakouské i České straně i na dalších překážkách (např. připravované komplexní odstranění horního jezu Rychnov, nebo již v roce 2018 odstranění zbytku jezu Všeměřice). Již dnes je však prostupný a přírodě blízký charakter toku Malše od Cetvin až po prameniště u Sandlu (cca. 17 km).

6. Věděli jste, že některé odstraněné jezy měly funkční rybí přechody, a to buď přímo ve svém tělese nebo jako protékající historický obchvat s ustáleným vlastním životem? Jaký v tom případě byl přínos v odstranění těchto jezů a zániku života v jejich bočních ramenech?

   Jak bylo již výše popsáno, cílovým stavem na dotčeném úseku toku Malše by měl být co nejpřirozenější a nejdynamičtější přirozený morfologicko-ekologický stav toku. To se týká všech jeho složek živé i neživé přírody. Přesto, že některé historické úpravy byly v rámci více než pětiletých příprav celého projektu shledány jako selektivně prostupné, bylo nakonec kolektivně odborníky a správci území z obou stran státní hranice upřednostněno úplné odstranění původních děl. Jediné, kde nakonec došlo po dohodě se zástupci rakouských samospráv k úpravě, bylo zachování části torza jezu Mairspindt (s jasným požadavkem nehraditelného otevření). Tento fakt byl přijat i s tím, že bude docházet k periodickému odstavování původních protékaných torz mlýnských náhonů u jezů Mairspindt a Celnice Cetviny. Tyto náhony jsou ponechány k přirozené samovolné renaturaci, kdy vhodně doplňují biotop toku o postranní mělké a periodické vodoteče a mokřady. Zároveň bylo u jezu Cetviny počítáno i s transformačním povodňovým účinkem ponechaného nátoku do historického náhonu.

7. Část řešeného území se překrývá s oblastí reintrodukce perlorodky. Bylo odstranění jezů a prahů konzultováno s vědci a koordinováno s vypouštěním mladých perlorodek? Je o tom zápis?

   Veškeré aktivity v projektu byly dlouhodobě v souladu s koncepcemi ochrany druhu perlorodka říční na Malši (plány péče, revitalizační studie, inventarizace druhu perlorodka, odchovy perlorodek, výstupy z čtyřletého projektu INTERREG AT-CZ MALSEMUSCHELL, podrobná ichtyologická měření apod). Záměr byl součástí několika představení před odborným kolokviem AOPK (poradní sbor pro záchranný program perlorodky říční). Před samotným zahájením prací byla vzhledem k personálním změnám na pozici národního koordinátora záchranného programu pro perlorodku říční AOPK provedena ještě řada zpřesňujících jednání. AOPK před zahájením poskytla podklady pro práci ekologického dozoru stavby a některá další doporučení nad rámec vydaných výjimek a rozhodnutí. Po celou dobu stavby byla tato namátkově kontrolována odbornými pracovníky (zoolog, hydrobiolog) AOPK střediska České Budějovice.

8. Kdo a jak bude monitorovat a vyhodnocovat dopad (přínos?) provedené akce?

   Vyhodnocování dopadu akce probíhá průběžně. Provádějí ho AOPK, odborní pracovníci pracující v dotčeném území na ochraně perlorodky říční, správci území PP a EVL Horní Malše z Krajského úřadu Jihočeského kraje a Úřadu Hornorakouské vlády apod.

9. Připravují se obdobné kroky v oblasti Horní Malše?

   Obecně se na základě přijatých doporučení zvažují možnosti zprůchodnění toku Malše nad římovskou přehradou. O žádném konkrétním záměru nemá krajský úřad informace.

Související obrázky: