Fotografie nad tímto textem se Vám možná i líbí, je na vlastně romantické zátiší, kdyby bylo kde dát fotografii lajk, třeba byste to i udělali.
Pravda ale je, že se díváte na vedlejší rameno Malše, vypuštěné loni panem Ouředníkem na základě financování rakouskou vládou a povolení českobudějovickým Krajským úřadem.
Psal jsem tady o tom už několikrát, ale jednak opakování je matkou moudrosti a jednak co já vím, jestli jste to tehdy četli.
„Vedlejší“ neznamená „mrtvé“ natož slepé. Sám pan Ouředník potvrdil, že z vypouštěných vedlejších ramen odlovoval chráněné živočichy a pouštěl je do hlavního koryta. On to považoval za svou chvályhodnou dobročinnost, já za potvrzení, že tato vedlejší koryta byla biotopem chráněných živočichů, a pan Ouředník neměl právo je vypustit, natož uvnitř Přírodní památky Horní Malše.
Ostatně se na to vztahuje zákon, k němuž se dostaneme později.
Konkrétně tohle vedlejší koryto Malše je vlastně dost záhadné. Vodu k němu posílal práh na Malši, zřejmě neznámého stáří, pravděpodobně kolem dvou set let. Nejasné je proč zde vedlejší kryto tehdy zřídili. Rozhodně není náhonem k mlýnu, ten tu nikdy nestál, ani by nemohl, je to kamenité divoké údolí. Vedlejší koryto vytváří vůči hlavnímu ostrov, pod nímž se voda vrací zpět do Malše.
Vysvětlení je možná dost jednoduché. Třeba tady to vedlejší koryto vzniklo spíš náhodou nebo v důsledku nějaké velké vody, která si prorazila vedlejší tok a už to tak zůstalo. Nad místem rozdvojení byl před zásahem pana Ouředníka práh, prý umělý. Ať už jste četli nebo nečetli mé předcházející texty k vybagrování Malše, znovu napíšu, že ta řeka je v dotčeném úseku historicky regulovaná, ač to žádná oborná práce neuvádí. Otázka je proč to neuvádí. Buď jsou ty práce dělány z kanceláře, nebo vědci vidí jen to, co je zajímá. Nebo se ve jménu „zdivočení Malše“ projektově nehodí psát, že její koryto je tu zčásti regulované a umělé?
Pan Ouředník tvrdí, že naši předkové ždímali krajinu. Nechám teď stranou, ale nerad, že v celé historii Malše se nenašel větší ždímač než právě pan Ouředník, pro peníze se neštítící ničeho. Dávní hospodáři měli k Malši (a obecně krajině) cit, to regulované koryto bylo děláno na velkou vodu, přinejmenším jarního tání. A protože hospodáři věděli, že rozšířením a napřímením toku by Malše neměla v létě dost vody, nadělali v ní tedy ty prahy. Pan Ouředník se chlubí, že některé byly tvořeny jen jedním neopracovaným kamenem a že bagru stačilo jedno hrábnutí a práh a voda byly pryč.
Dávní hospodáři se ručně snažili a udělali dílo, pan Ouředník ho teď nejen zničil, ale nahrabal si pomocí jednoho hrábnutí stroje.
JUDr. Vendlová z Krajského úřadu ve svém oficiálním stanovisku píše, něco ve smyslu, že vypuštěná koryta „vhodně doplní biotop“. Přesná citace je v předcházejícím článku Kdo zkurvil nejen Malši. Mohl bych si to vyhledat a citovat přesně, ale to bych si připomněl další obludnosti přístupu Krajského úřadu a jeho úředníků a to teď nechci.
Soukromě paní doktorce neberu její vkus. Pokud by se třeba paní doktorce u její chaty, má-li jakou, líbil zelený vodníček a trpaslík s jednou kšandou, byla by to opravdu její věc. Ale pokud ve své funkci píše, že v Přírodní památce zřízené pro ochranu toku řeky její vypuštěné koryto vhodně doplní okolní biotop, tak buď vůbec nerozumí ochraně přírody nebo je opilá svou mocí a krmí nás bláboly.
Pan Ouředník má taky svůj vkus, ten zase píše, že vypuštěná Malše se nadechla.
Do vypuštěného koryta Malše prý budou projektově umístěny pařezy a další samorosty, ať se tam rybičky a další zviřátka dobře cítí.
To nepochybně vyžaduje vysoké estetické cítění a silný žaludek, takže bych si tipnul, že to bude opět dělat Ouředník v rámci nadechnutí Malše po staletích ždímačů. On to tedy asi bude jen odborně (měl jsem tu původně překlep „odporně“, ale třeba to překlep nebyl) dozorovat, protože práci zřejmě odvedou bagry, bude se jim to dělat snadno, voda tam není.
Pořád kroužíme kolem zákona o ochraně biotopů a už se k němu blížíme.
Přihořívá.
Problémem je, že pak ta vedlejší koryta nikdo nezaslepil.
To, co vypadá na papíře logicky, totiž že suché koryto tam zůstane jako rezerva pro velkou vodu, je ve skutečnosti past na vodní živočichy, především ryby, a teoreticky i perlorodky.
Při velké vodě se totiž vedlejší koryto opět naplní vodou a ať už silou proudu nebo proto, že je stovky let vhodným biotopem pro život ryb, se do něj ty ryby dostanou.
Ale protože pan Ouředník odstranil jedním hrábnutím bagru ten dávný předgrantový kámen, co zajišťoval stálý přívod vody sem, tak pak vedlejší koryto v létě vyschne.
S rybami uvězněnými v tůňkách.
No a ty tam zemřou.
Rybáři by napsali „leknou“ nebo „popadají“, ale to nemusí každý vědět co je.
JUDr. Vendlová zveřejnila seznam asi deseti vědců, kteří prý bagrování Malše odsouhlasili, je v textu Kdo zkurvil nejen Malši, opět nemám sílu se k nim vracet.
Veřejně prohlašuju, že pochybuju, že tam na té Malši, na každém jejím metru, v každém ročním období a počasí ti vědci byli. Spíš bych si uměl představit, že většinou ze své kanceláře podpořili svým podpisem aktivitu, která naplňovala obecné teze, aniž by si v terénu ověřili její dopad.
Mé nejvyšší vzdělání je trhosvinenské gymnasium, nikdy jsem na výzkum ani terénní monitoring nedostal ani korunu, ale věděl jsem, že se to stane, že v tom vedlejším korytu, kus od tabule se státním znakem, ty ryby skončí mrtvé v pasti.
Vím, že se v extrémně suchém a horkém létě takové věci stávají. Ale jednak ne v horských tocích, jednak ne na Malši, v dobách předouředníkovských právě pro ten případ našimi předky chráněné jezy a prahy.
Hory, které tu Malši lemují, dosahují výšky 800 až 1000 metrů, koryto říčky tu teče v nadmořské výši 700 až 750 metrů. Je nad ní tedy až 200 metrů granodioritových masivů. Ty po běžné zimě či dlouhodobých deštích postupně uvolňují vodu po dobu i několika měsíců. Když tedy v Novohradských horách týdny pořádně neprší, Malše ztrácí vodu pomaleji, než by odpovídalo bilanci srážek. Ale naopak s výjimkou krátkodobého naplnění koryta po vydatných deštích pak Malši zase dlouho trvá než se hory nad ní nasytí a začnou jí zásobovat vodou.
Na mých fotkách z poloviny července je vidět, že nově obnažené dno vedlejšího koryta je ještě vlhké, je to teprve začátek vysychání.
Najít „horní vedlejší koryto“ není pro neznalého snadné a ještě snad horší je se k němu v parném dnu kopřivami probýt (mohlo by tam být i „probít“, protože si musíte proklestit kopřivami cestu a mlátit přitom hovada, myslím tím hmyz).
Kdo kdy z úředníků Krajského úřadu byl v místech, o nichž rozhoduje, která ho živí?
Neznám se s panem Františkem Ringo Čechem. Jinak bych ho požádal o namalování obrazu JUDr.Vendlová se za pomocí evropských směrnic v ruce probíjí kopřivami k vypuštěnému korytu Malše.
Shodou náhod jsem přišel k Malši den poté, co vedlejším korytem přestala téct voda a v lagunách se ještě plácaly na smrt odsouzené rybky.
Pamatujete si, pane Ouředníku, proč jste to dělal?
Na nápravu řeky po ždímačích krajiny? Pro migrační zprůchodnění řeky?
Myslel jsem, že pomohu úředníkům k prozření nebo dokonce přemýšlení, když se jich zeptám, jaký benefit má příroda a konkrétně chráněné rostliny a živočichové když jim vypustí vodu z koryta. Ale myslím, že mou otázku nepochopili. Co je koryto, to vědí, vědí jaký užitek z něj má pan Ouředník, ale co do toho pletu zeleninu a nějaké vodní potvory?
A že to koryto bylo zákonem chráněné?
Ten zákon opravdu existuje, i když ho teď nemůžu najít. Mám pocit, že jsem někde viděl paragraf o porušení životního prostředí zvlášť chráněných živočichů, ať už úmyslně či neúmyslně.
Teď jsem objevil v Trestním zákoníku, hlavě VIII, trestné činy proti životnímu prostředí paragraf 301, ale ten to, myslím, není.
Nicméně jsem si jist, že existuje nějaký takový paragraf, který přesně sedí na to, co udělal pan Ouředník, a že se za to jde natvrdo sedět.
Který paragraf to je, ví JUDr. Vendlová.
Když půjdu na policii a podám tedy trestní oznámení, bude zřejmě policie konat (váš pobavený smích teď ignoruju).
Jenže narazí na problémy.
Prvním je, že policie potřebuje relevantního odborníka, který ji dá odborný podklad pro posouzení případu a případné stíhání.
To by možná mohla být českobudějovická AOPK, Agentura ochrany přírody a krajiny.
(opět ignoruju, že jste se pobaveně rozesmáli)
Jenže… já si nejsem jist, že tato organizace opravdu existuje.
Ano, slyšel jsem o ní.
Ale také jsem opakovaně slyšel o paní Columbové.
A viděli jste ji snad někdy?
Odpřisáhli byste, že je?
Viděl jsem v Novohradských horách třikrát vlka, ale referenta AOPK nikdy.
Přestože je jich prý víc, než vlků.
Od loňska se v médiích, novinách, rádiu a televizích, probíralo několik kauz z Novohradských hor. Megahotel Černé Údolí, PP Pohoří, Jiřická nádrž, vybagrovaná Malše… Ani jednou jsem nezaregistroval, že by do diskuse samo o sobě vstoupilo AOPK. A to by přece ze zákona či pracovní náplně nebo pro naplnění smyslu práce jeho úředníku jistě udělali, kdyby existovali, vždyť proto chodí do práce! (ale no tak, teď se nesmějte…)
Tím, že jsou státní odborná agentura OCHRANY přírody, tak by snad oni měli takové kauzy objevovat a zveřejňovat…
Proč to vlastně píšu?
Aha, už vím.
To stanovisko pro policii.
Pokud AOPK dosud k bagrování Malše mlčelo, tak teď těžko policii vydá podklad k trestnímu stíhání. Ať už má nebo nemá AOPK svého právníka, tak si myslím, že co to jde bude mlžit a v nouzi nejvyšší řekne, že je to věc Kraje.
Kraj by možná použil toho svého vodníčka s jednou kšandou, tedy tvrzení, že suchá koryta vhodně doplní Přírodní památku Horní Malše.
Nebo to JUDr. Vendlová hodí na Ing. Zdeňka Klimeše, který to celé povolil i s vědomím, že to poškozuje životní prostředí zvlášť chráněných živočichů?
Ne, úředník úředníkovi neublíží, ani Ouředníkovi, ostatně ještě nedávno to byl jejich kolega.
Spíš si myslím, že by Kraj své stanovisko pro policii zaflákal evropskými směrnicemi a asi přidal ten svůj oblíbený seznam deseti vědců a možná napsal, že to platila rakouská vláda, tak to musí být v pořádku.
Taky by policie mohla vyslechnout pana Roberta Ouředníka. Ten by možná chvíli musel prohrabovat stohy dalších povolení a objednávek na podobné kulišárny, ale pak by našel ten papír s kulatým razítkem z Kraje a s úsměvem by se rozloučili.
On totiž zákonodárce nepředpokládá, že by se toho trestného činu proti přírodě dopustil právě ten orgán výkonu státní správy, co ji má chránit.
Policie by mi napsala, že skutek se nestal.
Taky si myslíte, že se na Malši nic nestalo a že úřady a úředníci dělají co mají?
(nečtu po sobě)
Milan Koželuh
PS
Někteří se mě ptáte, proč to dělám, proč se o to zajímám, proč o tom píšu, proč si přidělávám nepřátele, když vím, že vůbec nic nezměním.
A co mám dělat, když mám ty hory rád a nechci aby se jim ubližovalo, natož aby to dělali lidé, placení za to, aby přírodu a krajinu chránili?
Ano, vím, že se nic nezmění, ale alespoň jsem to řekl.
M.K.
