Milan Koželuh

Kauza Jiřická
aneb nejsmutnější věta české vědy
tragikomedie o čtyřech dějstvích
(pracovní text)

prolog

V roce 2023 nejprve na jaře dramaticky bouřlivě vyvstala veřejná kauza Jiřické nádrže v Novohradských horách, aby na rozhraní léta a podzimu očividně (i očidivně) za nezájmu veřejnosti po pouhých několika měsících v kanceláři jihočeského hejtmana vyšuměla.
Kauza má několik na sobě nezávislých rovin, proplétajících se věcně, ale už ne tak podstatou.

dějství první
Jiřická navzdory
aneb
Byli jsme a nebudem
(cynické melodrama)

Jiřická nádrž je spolu s v podstatně zaniklým Kapelunkem nejvyšší nádrží Novohradských hor. Navzdory její dvousetleté historii, je coby biotop Jiřická nádrž po znovuvýstavbě její zaniklé hráze stará řádově jen tři desítky let. Je překvapivé, že už za necelé dvě desítky let po znovuzrození se v Jiřické nádrži vytvořila unikátní společenství. Existuje o ní mnoho vědeckých informací a prací. Třeba ta z roku 2007, srovnávající klausury Novohradských hor s šumavskými jezery a potvrzující překvapivou podobu mezi nimi. Dokonce zde tehdy byly nalezeny organismy, které nikde jinde v celém Česku nalezeny nebyly, tedy ani v těch šumavských jezerech. Nejblíže dokonce v jezerech alpských, v nadmořské výši dva a půl tisíce metrů. Práce konstatuje že:
„Klausury Novohradských hor jsou tedy z hlediska hydrochemie a druhové bohatosti unikátními lokalitami. Slouží jako refugium oligotrofních, vzácných a zajímavých druhů sinic a řas a zasluhují si tedy patřičné ochrany.“
„Z hydrochemických dat tedy plyne, že nejvyšší zátěž živinami je u rybníka Mlýnský, nejčistší byl rybník Pohořský (Jiřická nádrž, pozn. M.K.). Průhlednost u všech lokalit je vysoká (76–200 cm), srovnatelná s jezery Bavorského lesa a Šumavy.“
Z jiného hlediska byla nádrž unikátní výskytem střevle potoční, jedna z mála v celém Česku, kde tato chráněná ryba žila mimo potok, tedy v nádrži.
Jiřická nádrž nikdy nebyla územně chráněna. Ostatně ani žádná jiná klausura Novohradských hor ani dříve ani dnes chráněna není. Nicméně Jiřická nádrž byla v bezpečném majetku státu.
Odpovědný pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny AOPK se prý letos veřejně vyjádřil, že nebyl vůbec žádný důvod Jiřickou chránit. Nechme si vysvětlení na později, bude překvapivé.   
Dopředu vyvrátím dosud nevznesenou námitku, že chránit dříve jen dvacet let starou lokalitu by bylo nelogické. Jestliže se tu za pouhých dvacet let vyvinul unikátní biotop, bylo to o důvod víc chránit ho na prahu jeho vzniku a umožnit rozvoj i kdyby tehdy dosahoval jen hraniční parametry pro tuto ochranu. Jiřická ale představovala a měla zadokumentovaných několik důvodů pro plnou ochranu bez přemýšlení. Je tu i důvod nenahraditelnosti. V okolí Jiřické jsou chráněné louky a lesní společenstva. Většinou by při nechránění nebo dokonce i zániku některého z nich nedošlo k fatálním následkům, tyto luční a lesní biotopy jsou si blízké a zástupné. Ostatně jsou tu i další, dokonce možná cennější než ty dnes otabulkované, a chráněné nejsou.    
Námitka novosti Jiřické nádrže by neobstála ani v konfrontaci s okolními etablovanými vyhlášenými Přírodními památkami – i ony jsou všechny novodobé, na nedávné zemědělské půdě.
Ale je tu ještě jeden důvod, možná nejdůležitější.
Novohradské hory nemají jezera ani rybníky, jen pár klausur, nadto v rozličném stavu. Jiřická je jediná otevřená vodní plocha v nadmořské výši vrcholů hor, nadto obklopená rašeliništi.
Takže buď budou mít Novohradské hory chráněná společenstva a vodu Jiřické nádrže nebo na této úrovni navždy nic.
K tomu ještě malé vysvětlení v oblasti pojmů a termínů.
Voda oligotrofní znamená čistou „ledovcovou“ vodu bez živin, mezotrofní voda obsahuje přidané živiny, zejména fosfor a dusík, ale v míře, se kterou se příroda vyrovná, zatímco u vody eutrofizované jsou už živiny dodané lidskou činností určující pro výskyt vodních společenstev a mimo jiné způsobují rozvoj známých sinic.
Nejkřehčí původní vodní společenstva jsou ta oligotrofní, přežívají jen tam, kde by nikdo jiný nepřežil. Pokud dojde k eurofizaci vody, obohacení o živiny, dostanou se do původně oligotrofních vod společenstva z nižších částí toku. Bývají to společenstva zástupná, běžně se v přírodě vyskytující. Jsou proti oligotrofním výrazně životaschopnější a vytlačí ta oligotrofní výš, pokud je kam, pokud není kam, oligotrofní společenstva zaniknou.
Oligotrofní vody se mohou (ale nemusejí!) vyskytovat pouze na nejvyšších horských partiích toků a není možné, aby nějaký úsek toku byl eutrofizovaný a pod ním pak oligotrofní.
Je tedy zájem úseky oligotrofní nebo mírně mezotrofní vody chránit, v ideálním případě prodlužovat ve směru toku.
Oligotrofní vodu vždy zničí intenzivní rybníkářství a zemědělství a také civilizační odpadní vody.
Voda v Jiřické (a tedy i nad ní) byla na rozhraní vody oligotrofní a mezotrofní.
Takže kolem roku 2005 máme i s ohledem na její vodu důvod Jiřickou chránit
V jejím povodí, tedy nad ní, jsou čtyři maloplošné přírodní památky (PP).
V roce 2007 přišel orkán Kyrill. V jeho důsledku je mnoho polomového dřeva z Novohradských hor vyváženo těžkými kamiony po staré prašné cestě z Pohoří do Rakouska. Cesta to samozřejmě nevydrží a dostane se do havarijního stavu a je následně opravena záhadným matriálem, který odporně páchne a v loužích a příkopech cesty dělá duhové skvrny jako olej. Cesta je v nadmořské výši 930 metrů, tedy nad přítoky Pohořského potoka a jeho chráněným územím, voda z cesty a jejích příkopů do nich odtéká. Při zjišťování druhu a původu toho smradlavého hnusu jsem se pod slibem zachování anonymity dozvěděl, že prý je to nebezpečný odpad z likvidovaného seřaďovacího nádraží České Velenice. Místo toho, aby byl nákladně zlikvidován autorizovanou firmou, byl prý v tichosti uložen tady, na vrcholu vod Novohradských hor, Přírodním parku, na území Ptačí oblasti Natura 2000, ve zdrojnici nádrže na pitnou vodu Římov.
Každý, kdo kdy odhlašoval auto ví, že mu to úřady bez potvrzení o ekologické likvidaci neudělají.
Musí tedy existovat doklad o likvidaci kontaminovaného podloží kolejiště v Č.Velenicích. Tam jistě bude uvedeno kdo a jak ho provedl a jinde kolik za to dostal.
Je opravdu možné, že materiál sto let prolévaný karbolou a dehtovýmu odpady parních lokomotiv a mazivy vagonů a pak oleji lokomotiv dieselových skončil v povodí Pohořského potoka? Vlastně jakéhokoli povodí?
Nemohu prokázat, že ten hnus byl z Č.Velenic, ale trvám na tom, že to celé karbolou smrdělo a vyplavovaly se z toho olejové skvrny. Buď to tehdy AOPK a ČIŽP nevěděly nebo věděly a nekonaly, což by obojí bylo důvodem k mnoha fundamentálním otázkám o smyslu jejich existence, nebo odebrané vzorky ukázaly, že je to něco přírodě neškodného, o čemž velmi pochybuju.
Četl jsem teď, že se snad příštích třicet až padesát let budou likvidovat haldy u Příbrami, neboť jsou toxické. Bude to stát miliardy a někdo z toho třeba bude celý život snadno žít.
Tady dost možná nechaly dozorové orgány kontaminovat prameniště potoka jedy a nikomu to nevadí? Když dnes případné odběry prokáží existenci nežádoucích látek, přijedou buldozery a celou tu silnici vyvezou?  Kdo to zaplatí?
Ještě jednou musím napsat, že nemám důkazy, že to bylo z nádraží z Č.Velenic, ale že to smrdělo karbolou a roky z toho tekly „olejové“ skvrny, tím si jist jsem.
Pořád to píšu kvůli Jiřické, ta je pod tím a ta svinstva tekla do ní.
Pak se roky nestalo navenek nic, protože převod Jiřické z majetku státu na fyzickou osobu se odehrál ve vší tichosti.
Nicméně veřejností se začalo šířit, že ve vývěsce radnice v Kaplici viselo stavební oznámení o záměru  postavit ve vodní ploše Jiřické nádrže na pylonech hotel Rybářská bašta. Sám jsem to neviděl, ale mluvil s lidmi, kteří ano. Stejně tak se tehdy říkalo o nové asfaltové silnici LČR, která vede zezadu k Jiřické nádrži, že je tam stavěna pro obsluhu onoho hotelu, protože ji v dané chvíli Lesy aktuálně nepotřebují. I kdyby to byla pravda, je to těžko prokázat, silnice se v lesích stavějí.
Poskočíme v čase, radnice v Kaplici vydává na základě přání majitele pozemků a honitby protiústavní zákaz vstupu do oblasti Pohoří na Šumavě. Zákaz nebyl cárem papíru, určitě ne takovým, jakým jsou pravidla pro hospodaření ve vyhlášených přírodních památkách. Nad tímhle zákazem bděli ostří hoši s džípem, okamžitě startující po občanech tohoto státu, kteří by se odvážili vstoupit na území panství.
Tehdy ten protiústavní zákaz, pečlivě ocedulovaný po celém obvodu území, vysvětlovali čtyřkolkami, které prý ničí přírodu Novohradských hor, i část médií a veřejnosti tomu uvěřila.
V té samé době beztrestně LČR nadělaly šedesát centimetrů hluboké koleje a tankodrom na území PP Horní Malše, což by spektakulárním čtyřkolkám přece jen ubíralo na aktuálnosti, ale budiž, je to až kus dál. Nicméně právě tady, za těmi tabulemi si tehdejší majitel zřídil palebné postavení lovce zvěře u krmelce. Tím závozem krmení nadělal svými náklaďáky či čím to tam vozil tak hluboké koleje, že už jimi podruhé znovu neprojel, musel tedy vedle a když už mezi těmi stromy rašeliniště žádné volné vedle nebylo, navezl sem štěrk, měl ho dost.
Rozjezdil a zaštěrkoval rašeliniště, jedno z nejcennějších a i díky borovicovým bonsajím v nadmořské výšce 940 metrů i nejkrásnějších.
Tohle uznávám, to je trochu odbočka od kauzy Jiřická, uvádím ji pro kontext toho, co je v Novohradských horách možné a jak o zlu lze úspěšně referovat jakoby bylo dobrem.
Nicméně vstupovat kamkoli nad silnici procházející Pohořím bylo zakázáno.
Nicméně jsem tak samozřejmě učinil a to i s výpravou.
V prameništi Pohořského potoka se právě prováděly hluboké povrchové meliorace napříč prameništi. Ty nejhlubší jsou až v nadmořské výši kolem 940 metrů, tedy výš než vrchol Kuní hory, někde mezi třemi tehdejšími přírodními památkami. Naštvalo nás to tam tehdy všechny. Jedna z účastnic výpravy se odhodlala k akci a na meliorace se dotázala na AOPK. AOPK prý o melioracích nevěděla vůbec nic (už si i vy kladete tu fundamentální otázku na smysl její existence?) nicméně se odvážila kontaktovat majitele panství. Ten prý jim řekl, že o melioracích nic neví, že je zřejmě z vlastní vůle bez jeho vědomí udělali jeho ukrajinští zaměstnanci. To je vtipné, nevím, kde s majitelem odpovědný úředník AOPK o těch melioracích mluvil, asi po telefonu. AOPK prý má malý fond na cesťáky, takže na některá místa se dostane jen jednou za dva roky a pravděpodobně ani takové svinstvo, jako je meliorace mokřadů v chráněném území, na tenhle rozpis jízd nemá vliv, rozpisy se musejí dodržovat.
Oč to mám snazší já, který si jezdím za své.
Protože kdyby někdo z AOPK dojel alespoň do domu majitele v Pohoří, a dal si tam s ním v jistě přátelském hovoru kávu, tak by z okna na ty meliorace viděl.
O pokutě nic nevím, ale prý bylo majiteli nakázáno, aby meliorace zasypal.
Musím říci, že to mě pobouřilo. Meliorace prořezávající podloží totiž nelze zlikvidovat zasypáním. Tím přestanou být viditelné, ale jako trativod budou fungovat pořád.
Jejich zrušení podle mého musí dělat autorizovaná firma, která zpět vrátí a zhutní jednotlivé vrstvy tak, jak byly původně.
K pointě jak dopadly meliorace se ještě dostaneme, překvapivě se nám obloukem vrátí.
Párkrát jsem popravdě napsal, že k některým kauzám nemám důkazy.
Tak teď rád konstatuju, že tu techniku, svévolně za zády majitele provádějící meliorace, mám nafocenou.
Vtipné je, že to jsou zřejmě dotační plochy, takže majitel to prováděl za naševaše peníze.
Pořád píši o Jiřické, ta je pod tím a meliorace nad ní na ni tedy mají vliv.
Plochy změnily majitele, současný nemá s tím, co se tu dělo před tím nic společného, to jen kdybyste se dívali do katastru.
Kolem roku 1977 byl z Pohoří odstěhován jeho poslední obyvatel, následně tu do roku 1989 nežil nikdo, s výjimkou odchovny dobytka za levým břehem Pohořského potoka a samot v Rakousku na jedné z jeho zdrojnic tu žádné civilizační zatížení nebylo.
I to dalo povstat dnešním ostrůvkům přírodních památek tady.
Ale na Pohoří se staví!
Zevnitř Památkového ústavu České Budějovice, abych ještě rozšířil okruh lidí, co mě nemají rádi, vím, že mnozí lidé tam jsou zděšeni, co a jak se tu staví. Ale nemohou s tím nic dělat, Pohoří nemá žádnou památkovou ochranu.
Nechme opět stranou, že jsme národem hrdinů a že lidé studovaní a placení za ochranu něčeho jsou sice zděšení, ale jen pod příslibem anonymity potichu řeknou svůj názor, místo aby v rámci svých pracovních povinností konali.
Pohoří se tedy státu podařilo nechat otevřené skoro jakékoli výstavbě, tedy pokud jste vyvolený člen klubu.
Dobrá práce! Chválí jistě památkáře odpovědní politici.
A tak se tu staví.
Nikomu to nevadí, ale mělo by, k tomu se dostanu.
Zatím poslední stavbou je palác pro autobus ubytovaných, samozřejmě má řádné stavební povolení. Nicméně je to svými rozměry a kapacitou věc, která tu nikdy stát neměla.
Ale protože ho tu staví dramaturg České televize, mám pocit, že z Prahy sem tedy z veřejnoprávní televize asi investigativní novináři nepřijedou, aby nevhodnost nové zástavby zkoumali.
Je to ten barák, co jsou z něj památkáři soukromě zděšeni.
Porsche GT před jiným domem, tom po Marmeládové Lady, teď vlastněném slavným lobbistou, také nedává moc nadějí, že by politici chtěli výstavbu tady zarazit.
Možná až si tu všichni zájemci z jejich řad postaví a vznikne tu novohradskohorský Špindl, a začne se jim sem cpát plebs, tak to jo, pak sem uzávěra rychle přijde.
Posledním spouštěčem zájmu vyvolených o Pohoří je nastalá dostupnost Novohradských hor díky dálnici.
Nadechujete se možná, že se sem alespoň vrací život.
Vedle toho, že směřuju k vlivu zástavby na prameniště Pohořského potoka a Jiřickou nádrž, odpovím i na tohle.
Co to je za vracení života, když si tu domy staví lidé, kteří tu před tím nikdy nebyli a vede je sem jen skvělý poměr investice vůči brzkému zhodnocení?
Ostatně tohle není vracení života, tím jsou třeba Brauerů v Leopoldově, Hájek v Pohorské nebo rodina pana Blížence na Pasekách. To je vracení života!
Ale podle mého by se ani tenhle život neměl na Pohoří vracet.
Žádný civilizační život se sem vracet nemá.
Ať už se počínaje 2.světovou válkou přes rok 1977 do roku 1989 stalo cokoli, a ať už na to máme názor jakýkoli, tak Pohoří bylo jednou z vzácných oblastí klidu a symbiózy přírody s minulou lidskou činností.
Ten kostel sám tady měl být jako svědek, artefakt, místo setkávání, v krajině ticha. Ano, přijeď sem a vnímej to, ty, co to dokážeš, ale pak zas odjeď a nech ten kraj spát.
Je zvláštní, jak na jednu stranu někdy až nábožně citujeme Thoreaua, Demla, Bartušku a další vyznavače ducha a síly krajiny a tichého putováni, a zároveň se mnozí dožadujeme moderních služeb a ubytovávání se i v nejodlehlejších koutech, nejraději ve standardu, na jaký jsme zvyklí od moře nebo Alp.
Pohoří mělo zůstat tak, jak jsme ho zdědili po totalitě, prázdné, jen duchovní krajina přírody a stop lidské činnosti, netečné k dění dole a nepoznamenané nedalekými velkoměsty a dálnicemi.
Pokud to máte jinak, vrátíme se zpět k vodám.
Protože kvůli vodám a Jiřické to píšu.
Ubytovací kapacita Pohoří pro rok 2024 je kolem sto lůžek!
Existují jen dvě možnosti legální likvidace odpadních vod, žumpy nebo čističky.
Žumpy tu pravděpodobně nejsou pokud ano zajímalo by mě kam by se jejich obsah vyvážel.
Jsou tu tedy čističky. Věřím, že všechny vyhovují normě pro vypouštěné vody. To znamenaná, že si z větší části poradí s fekáliemi.
A taky si myslím, že to znamená, že do rašelinišť povodí Pohořského potoka a tedy do Jiřické nádrže se dostávají rezidua pracích prostředků, opalovacích krémů, kosmetiky, chemie z kuliček do záchodů, antikoncepce, ibalginu a brufenu, kofeinu, tuků na smažení, mikroplastů…
Tohle totiž podle mého žádná domovní čistička beze zbytku odstranit nedokáže.
To, sakra, nikomu nevadí, že je to v prameništích, že pod tím je (byla!!!) průzračná nádrž s dříve oligotrofní vodou, organismy na úrovni alpských a šumavských jezer, v rámci Česka unikátní populací střevle? Mimochodem střevle je pro svou citlivost na čistotu vody považována za bioindikátor.V České republice je střevle potoční zvláště chráněným druhem podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhláškou č. 395/1992 Sb. je zařazena v kategorii ohrožený druh. Její biotop chrání zákon č. 254/2001 Sb. chránící povrchové vody (např. při povolování nakládání s vodami a vypouštění odpadních vod).
Takže na Pohoří vznikla středně velká vesnice se svými odpady a vůbec nikdo se neozve?
Nemůžete oddělit nehoráznosti a ničení přírody, které se legálně dějí nad Jiřickou nádrží od toho, že si pak budete hrát na snahu ji chránit. A k tomu dovolit politikům, v jejichž zájmu a zájmu jejich kamarádů se to celé děje, aby se pak tvářili, jak se marně snaží chránit přírodu?
Pojďme dál.
V tichosti veřejnoprávního nezájmu a soukromého hospodaření orgánů státní správy tedy byla Jiřická nádrž pod záminkou náhradní restituce protiprávně vydána do majetku klanu Mráčků.
Tady se právě zúročili roky pečlivé nečinnosti AOPK a ŽP Kraje, být ta Jiřická chráněna, asi by to bylo těžší ne-li nemožné
Mráčků si tu v roce 2020 zřídili komerční Rybolovnu, pozemky ohradili a osadili tabulemi se zákazem vstupu.
Aby bylo hned jasné s jakým sebevědomím to vykonali, tak tu kvůli tomu skončily dva vědecké projekty a provozovatelé dokonce zakázali vědcům i odebírat z nádrže vodu. Osadili ji trofejními rybami, zcela nepůvodními druhy jako jeseteři sibiřští až 120 cm dlouzí, štikami, amury o váze 8 kg, a kapry o váze až 20 kg, (viz stránky Rybolovny). 
Štika je predátor, který tu nikdy nebyl, nikdy by se sem nedostal (nepřekonala by peřeje Pohořského potoka), ale v plochém povodí Pohořského potoka je pak už schopna žít a snad se i rozmnožovat.  Zabije a vyhubí vše na co přijde, zejména zde původního pstruha a hlavně chráněnou střevli.
Kapr je něco jako prase mezi rybami, ryje ve dně, kalí vodu (pamatujete si – byla průzračná…) a má velkou spotřebu krmiva, které tu ale není, musí být tedy masivně dokrmován (byly tu mezotrofni vody).
A jeseter sibiřský? Budujeme tu snad v přírodním parku park Jurský?
Znovu připomeňme, že jsme v nadmořské výši 890 metrů, výš než vrcholy Slepičích hor a Mandelsteinu, v nádrži před zřízením Rybolovny srovnatelné s jezery Šumavy.
Na jaře 2023 vyšla tisková zpráva, že Kraj chystá v rámci grantu zcelení dosud oddělených přírodních památek Pohoří.
Na jednom mém oblíbeném facebooku ta zpráva za noc obdržela asi šedesát lajků, také od ochranářů, a já díky rychlostí redaktora rozhlasu jel druhý den natáčet na Pohoří jak je to skvělé.
Ale ono to skvělé nebylo.
Těm dosud odděleným přírodním památkám byly v rámci té akce odebrány jejich původní názvy a přidělen nový souhrnný, aniž by se plochy spojily, k tomu byly přidány a prosekány louky a kusy lesů a celé se to zastavilo před Jiřickou nádrží.
Což jsem do toho rádia tehdy řekl. Přestože jméno Mráček se ve veřejnoprávních médiích vyslovit nesmí, kritický obsah sdělení, že tam není Jiřická, byl odvysílán.
Tímto způsobem to zjistili vědci.

dějství druhé
Petice
aneb
Jdeme do boje
(heroický epos)

Vědci nejdřív opatrně, spíš jakoby za sebe, požadovali vyhlášení Jiřické jako přírodní památky.
Po prvních marných apelech na Kraj a zděšení z přímé konfrontace s jeho zástupcem, se pod záštitou své vědecké instituce Biologického centra Akademie věd České republiky rozhodli sepsat petici.
Z ní tady uvádím vybrané důležité body:
Biologické centrum AV ČR založilo petici za připojení Jiřické nádrže do Přírodní památky Pohoří na Šumavě (…)
Jsme ovšem znepokojeni, že do plánovaných změn rozsahu PP není zahrnuta Jiřická nádrž s charakterem přírodního horského jezera, která je centrálním integrujícím prvkem povodí všech rašelinišť v návrhu PP. Žádáme proto, aby byla tato nádrž zahrnuta do Přírodní památky Pohoří na Šumavě v Návrhu plánu péče na období 2023–2032.
Charakter, biologická hodnota a ekologická významnost této nádrže v jádrové části Přírodního parku Novohradské hory (téměř 900 m n. m.) je na podobné úrovni, jako je tomu u rašelinného jezera Laka na Šumavě.
Nechránit tuto nádrž je proti všem moderním vědeckým konceptům
To, že je tato horská nádrž vedena jako obyčejný rybník, je těžko pochopitelné, neboť v kontextu jejího povodí a oživení ohroženými druhy ryb to vůbec neodpovídá realitě.
Nepůvodní druhy rybích dravců pustoší původní střevle a pstruhy
Zejména štiky jsou schopny se vytřít i v této horské nádrži, nejsou v tomto pstruhovém povodí přirozeným druhem a jsou velmi agresivními predátory, kteří pustoší původní populace střevle potoční a pstruha obecného i v přítocích. Na referenčních lokalitách Pohořského potoka, které dlouhodobě sleduje Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR, již nelze střevli ani spatřit.
Vysazování dravců, jako je štika, do čistě „pstruhových vod“ s velkým podílem ohrožené střevle potoční je dokonce i v příkrém rozporu s pravidly rekreačního rybolovu provozovaného na pstruhových vodách.
Přítomnost velkých dravců se negativně dotkne i populací čolka horského, který se hojně vyskytoval v horní části Jiřické nádrže a v přilehlých tůňkách a oddělených původních meandrech Pohořského potoka.
Navíc všechna voda z Jiřické nádrže je teď odváděna přes výpustní zařízení, a přirozené migrační cesty ohrožených druhů ryb přes přeliv rybníka byly tudíž zcela přerušeny.
V Českých Budějovicích dne 13. dubna 2023
Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
(konec výběru textů z petice, vytučnění je v originále)
Pod peticí jsou podpisy signatářů, zejména předních a vážených jihočeských vědců.
Petici podpořilo asi 2.000 podpisů, přesné číslo je někde dohledatelné.
Já se k petici nepřidal.
Jednak jsem svými postoji a jednáním nechtěl stát vědcům v cestě ve vyjednávání s orgány státní správy, jednak úplně nemám rád petice, aniž bych nerespektoval jejich význam.
Myslím, že dost lidí se k nim připojuje v jakési úlitbě vlastnímu pocitu, že něco velkolepého a povznášejícího dělají, aniž by o věci dost věděli a byli pro ni ochotni něco skutečně udělat, natož podstoupit. A obráceně bych se cítil být odpovědný lidem, kteří mě podpořili přesně a pouze tak, jak byla petice sepsána.
Ale byl jsem v kontaktu s vědci coby enfant terrible našeho společného díla.
Na scénu vstupuje první náměstek hejtmana jihočeského kraje pan František Talíř, tedy mezi úředníky druhá nejmocnější osoba úřadu. (prosím zadní řady, aby se přestaly blbě chichotat) Opakovaně a rád do kamer a vědcům suverénně, ale zcela nepravdivě, tvrdí, že Kraj rozhodně Přírodní památky nevyhlašuje. Tím v první části našeho dramatu obsazuje hlavní tragikomickou roli. Je s podivem, že muž jeho postavení jde před kamery s prohlášením k jasně konfliktnímu tématu, aniž by o něm cokoli věděl. Nebo mu to takhle blbě někdo poradil? Je třeba věřit, že v jiných oblastech své kompetence se pan náměstek orientuje lépe.
Mezi vědci se nicméně nese informace z Kraje, že prý se pan náměstek vyjádřil, že si nechce kazit dobré vztahy s Mráčků. Což za dané situace zní asi tak, jako by policejní prezident prohlásil, že si nechce kazit dobré vztahy s mafií.
Hlavní vlnu našeho útoku představuje petice a odhodlaní vědci dobývající Kraj.
Je čas se zabývat jednotlivostmi i právní stránkou věci.
Je tu beztrestné uzavření přepadu Jiřické nádrže Rybolovnou. Absurdní vůči stanovisku Kraje, které obhajovalo vybagrování i jen 40 cm vysokých prahů na Horní Mašli „zdravém horském toku zarybněném pstruhy po celé délce“ (citace z akreditované vědecké práce). Zdravá Malše se musela vybagrovat a na Černé a teď už i Pohořském potoku si může každý dělat co chce?
No, každý ne.
Přepad nádrže Mráčků zavřeli, aby se jim přes něj neztrácela ta rybí monstra, co tam dovezli. Veškerá voda jde tedy přes požerák, zjednodušeně stavidlo.
Jiřická je významný krajinný prvek.
Co o něm říká zákon?
Významný krajinný prvek je v § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, definován jako „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability.
Významné krajinné prvky jsou podle § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k jejich poškození nebo zničení nebo k ohrožení či oslabení jejich ekologicko-stabilizační funkce, je třeba závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. 
Takže z tohoto hlediska tu Rybolovna v žádném případě nesmí být.
Pak tu máme průchodnost krajiny, tedy to oplocení Jiřické a zákaz vstupu k ní.
Samotný způsob „oplocení“ je technicky možná v pořádku, jsou to dřevěné hradby, nenarušující krajinný ráz. Nerozumím ale, jak mohou být vsazeny těsně k tělesu silnice. Pokud by tu došlo ke kolizi automobilu (jezdí tu i autobusy a hlavně kamiony s dřevem a velká technika) s cyklistou nebo chodcem, není z toho úzkého koridoru úniku. Vůbec nechápu, jak to mohla policie dovolit.
Prostupnost územím řeší zákon o ochraně přírody a krajiny v § 63: Přístup do krajiny.
Veřejně přístupné účelové komunikace, stezky a pěšiny mimo zastavěné území není dovoleno zřizovat nebo rušit bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody. (…) Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv.(…) Při oplocování či ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z práva volného průchodu podle odstavce 3, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku. (…) Z práva na volný průchod krajinou jsou vyjmuty pozemky, které patří fyzickým osobám. (vytučnění M.K.)Protože nelesní plochy kolem Jiřické vlastní Mráčků coby fyzické osoby, byli by Mráčků skutečně oprávněni je uzavřít a zakázat nám tam přístup.
Nevím jestli i vědcům, ale Mráčků výklad je, že tam nepustí ani vědce.
Otázka ale je, jak je to s přístupem k nádrži a vodnímu toku, Jiřickou protéká Pohořský potok.
Žil jsem v domnění, že přístupu k vodnímu toku bránit nelze, dokonce tam snad byla nějaká jeho ochranná zóna, ale tímhle si jist nejsem.
Naopak jsem si jist, že ani v důsledku své stavební činnosti nám nemohou Mráčků bránit v přechodu přes hráz. Ať už to, co přes ni vede, by bylo pěšinou nebo jen stezkou, tak veřejné užití obojího chrání zákon. Ta hráz je jedinou spojnicí obou břehů Pohořského potoka a je zanesena v mapách.
Proč tu Mráčků zakazují vstup a vyhrožují kamerami, tedy nechápu.
Zbývá už jen možnost, že je nějaký úředník tohoto závazku průchodnosti zbavil.
Šlo by v tom případě dohledat kdo to udělal a jak zdůvodnil?
Nicméně důležitější je sama Jiřická a střevle, zvláště chráněný živočich v ní.
Co říká zákon?
Zákon o ochraně přírody a krajiny obsahuje v § 49 odst. 1 a v § 50 odst. 1 jako jednu ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných rostlin a zvláště chráněných živočichů ochranu jejich biotopů.
Pokud by tomu někteří úřednici nerozuměli, tak:
Prováděcí vyhláška stanoví, že základem ochrany zvláště chráněných rostlin a zvláště chráněných živočichů je komplexní ochrana jejich stanovišť.
a kdyby i to bylo málo, tak ještě:
Pokud se týká živočichů, uvádí zákon, že je zakázáno škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Zákazy se týkají též všech vývojových stádií živočichů a jejich přirozených i umělých sídel.
Tedy další potvrzení, že tu Rybolovna nesmí být.
Vyrážím tedy takto teoreticky vybaven přímo do jámy lvové, na radnici do Kaplice, pod něž Jiřická spadá.
Ochranu přírody a krajiny, rybářství a vodního hospodářství, tam má na starosti Ing. Michal Sedlák.
Asi už jsem psal, jak je smutné sedět tři hodiny proti usmívajícímu se odbornému referentovi a poslouchat, že Jiřická nádrž není přeci nic jiného, než jakýkoli běžný rybník, že není vůbec žádný důvod ji chránit natož omezovat Mráčků v zřízení jejich rybářského Disnyelandu.
Žádný ze zákonů ochrany přírody se Jiřické buď netýká nebo ho Rybolovna neporušuje.
Mezotrofní voda, štika kontra střevle v Jiřické.., čolci… rybářská mola místo přirozeného porostu břehu… nic, v Kaplici ani ťuk.
Přeli jsme se i o podstatu Mráčků Rybolovny. On tvrdil, že spadá pod běžný chov ryb s právem je lovit. Já si myslel, že ne, že tam přece nejde o chov ryb, ale o atrakci.
Když vyvezu z obory nebo zoo soba či losa na Pohoří, tam ho vypustím a odprásknu, tak je to právo výkonu myslivosti?
A metrový sibiřský jeseter přivezený do Jiřické pro potěchu panstva spadá do kategorie chovu ryb?
Jediná má otázka ho za ty tři hodiny zaujala, proč když ta Jiřická je rybník jako každý jiný, proč si tedy ti Mráčků nezřídili Rybolovnu v nějakém bahňáku blíž Kaplice.
Ale i z toho se rychle dostal, že Prý je to věc Mráčků, je to jejich rybník (ta Jiřická) a mohou si s ním dělat co chtějí, nikdo jim do toho nemá právo mluvit.
Samozřejmě že nemůže být takový ignorant, aby svůj názor, že Jiřická je stejný rybník jako jakýkoli jiný a ochranu si nezaslouží a Rybolovna je bohulibé zařízení chovu ryb, myslel vážně. Proč to tedy říká?
Má odpověď by asi byla trestná, zatímco jeho počínání ne.
Zvláštní svět.
V krkonošských pohádkách měli, myslím, cedule Tady je Krakonošovo.
Třeba by bylo srozumitelnější, kdyby Ing. Sedlák měl na svých státoprávních dveřích Tady je Mráčkovo.
Trpělivost mezi tím dochází i vědcům.
Každá další návštěva na Kraji mění jejich slovník až skončí nepublikovatelným.
Navíc přišli na stopu úředníka, který v Č.Krumlově tehdy protiprávně tu Jiřickou vydal.
Zřejmě to bylo tak, že Mráčků si sehnali a vykoupili tři restituční nároky na pozemky a tento nárok pak směnili za Jiřickou. Jenže to zákon zakazuje, nelze směnit souš za vodu. Vědci se dostali i k údajné hodnotě nároku, za nějž měla být Jiřická vydána, bylo by to méně než akční cena auta nižší střední třídy. Navíc není plně jasné, jak v tom figuruje ta nová hráz za miliony.
Když někde na západ od nás přistihnou úředníka, že si v práci dobíjí svůj elektromobil, na hodinu ho propustí.
Když u nás úředník daruje státní majetek soukromníkovi, tak se státní správa semkne v jeden celek, aby ho chránila a všechno ututlala.
Není tohle samo o sobě protizákonné?
Vědcům se podařilo se spojit s pražským investigativním reportérem ve víře, že on se jména úředníka dopátrá a zjistí jak to bylo s převodem skutečně.
Ač jsem prý byl na poslední chvíli z reportáže vystřihnut, na jejím natáčení jsem se podílel, opravdu to vypadalo, že jde o investigativní formát.
Finální dílo jsem neviděl, podle toho, co vím od vás, to pak byla z větší části spíše názorová tribuna, tedy věc určitě důležitá, nicméně nenaplňující původní zadání a očekávání.
Vědci pod hlavičkou Biologického centra Akademie věd vydávají veřejné prohlášení, nejsilnější dokument, který se v celé kauze objeví.
Prosím, čtěte výňatky z něj pečlivě:
Jihočeský kraj petici k Jiřické nádrži nevyhověl. Biologické centrum bude nadále usilovat o patřičnou ochranu tohoto novohradského skvostu
Ve čtvrtek 29. 6. 2023 dostalo Biologické centrum AV ČR odpověď od Rady Jihočeského kraje na svou Petici za připojení Jiřické nádrže do Přírodní památky Pohoří na Šumavě. Jiřická nádrž do navrhovaného území přírodní památky zahrnuta nebude. Stanovisko Jihočeského kraje nás nikterak neuspokojilo. Nejen že kraj našemu požadavku nevyhověl s tím, že má svázané ruce, ale dopouští se i věcných nesprávností. K důvodům, proč Jiřická nádrž nebude zahrnuta do navrhovaného území, v jednom z bodů vysvětlení tvrdí, že nejsou dostupné relevantní podklady o výskytu chráněných nebo vzácných druhů v Jiřické nádrži, přestože v nálezové databázi AOPK, což je dostatečně relevantní zdroj, je doložen výskyt dvou chráněných druhů již z roku 2020: ropucha obecná a střevle potoční, což je mimochodem rok, kdy se na Jiřické nádrži prokazatelně začalo s vysazováním nežádoucích druhů ryb. Lze navíc dohledat i další publikace, které deklarují výskyt chráněných druhů jak v nádrži samotné, tak i v Pohořském potoce nad nádrží, a to ještě z období daleko před privatizací nádrže,(…)
Početnost střevle potoční dosahující desítek tisíc jedinců na hektar byla v tomto systému nejvyšší v rámci monitoringu provedeném na různých místech Jihočeského kraje. (…)
Jako značně zjednodušující pak považujeme stanovisko Jihočeského kraje, že v nádrži je zaznamenán „pouze“ výskyt dvou ohrožených druhů. Zde bychom rádi podotkli, že vyšší zastoupení chráněných druhů v databázi AOPK z této lokality není proto, že tam dle našich informací AOPK žádnou systematickou inventarizaci nikdy neprováděla. Pokud by tato byla, například v souvislosti s privatizací nádrže, zadána, zcela jistě by chráněné druhy rostlin a živočichů v systému nádrže nalezla. (…) Během cca desetiletého výzkumu Jiřické nádrže a Pohořského potoka, byly sledovány i početné populace čolka horského.(…)
„Budeme nadále usilovat o to, aby Jiřická nádrž získala patřičnou ochranu a aby se kvůli komerčním zájmům jednotlivců neničily přírodní a kulturní hodnoty této unikátní lokality. Jsme také připraveni provést hydrobiologický monitoring se zaměřením na ohroženou střevli potoční a další ohrožené živočichy, a rovněž poskytovat odborná stanoviska dalším zainteresovaným orgánům, jako je Agentura ochrany přírody a krajiny, Ministerstvo životního prostředí i Česká inspekce životního prostředí,“ říká Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR. Navíc pořad České televize „Nedej se“ jasně poukázal na fakt, že řada aktivit firmy Rybolov na Pohoří zásadně porušuje současnou legislativu (introdukce velkých dravých ryb bez odpovídající schválení) a přivlastňuje si práva, které naše legislativa ani neumožnuje (…)
Zde bychom očekávali alespoň elementární reflexi Krajského úřadu, který by měl dle vlastního Nařízení o PP Novohradské hory z roku 2003 tyto unikátní systémy chránit, tudíž i toto porušování práv a nařízení urychleně korigovat. (vytučnění BC AV ČR)
(konec zkrácené citace)
Opravdu klobouk dolů, tohohle textu si vážím, je tam naprosto vše. Věcně i formou je výstižný a sebevědomý, neuhýbá odpovědnosti a pojmenovává viníky.
Já si z něj musím ještě jednou vybrat tuhle část:
(v Jiřické) „AOPK žádnou systematickou inventarizaci nikdy neprováděla.“
To si opravdu necháme srát na hlavu?
Organizace zřízená a placená státem k ochraně přírody dokáže trvale ignorovat nejcennější vodní plochu Novohradských hor?!? To ani jeden z jejích referentů, nebo čím tam ti lidé jsou, nedokázal za těch posledních 15 (patnáct!) let při kafi v teplu budějovické kanceláře alespoň jednou za rok vygooglit publikované vědecké práce o té nádrži?
Když už to tam ani jednoho z nich nezajímalo pro lásku k přírodě?
Nebo tam v rámci supportu Mráčkům existoval zákaz úředníků se k Jiřické byť jen přiblížit?
AOPK v rozporu se svým účelem ignoruje Jiřickou a pak prohlásí, že ji nemůže chránit, protože nevědí, že by tam něco bylo?
Bože!
A místo toho, aby šel ředitel na kobereček nebo rovnou na pracák, tak je za to pravděpodobně nadřízenými pochválen.
Dobrá práce!
Chucpe!
Ještěže jsou tu prázdniny, po nich se chystají vědci udělat s kauzou Jiřické rychlý konec, chystají se to hejtmanovi vytmavit..
Tím končí druhý obraz a první polovina roku, jsou tu prázdniny a čas přemýšlet.

dějství třetí
Velká dohoda
aneb
Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina
(operetní fraška)

Mezi vědci a hejtmanem byla uzavřena smlouva.
Popravdě nemohu říci, co v té smlouvě je, neviděl jsem ji. Jistě je někde k nahlédnutí, není přece možné, aby krajský hejtman podepisoval smlouvy a pak je tajil.
Budu tedy vycházet z toho, co zveřejnilo na svých oficiálních  stránkách BC AV ČR.
„Jiřická nádrž v Novohradských horách dostane efektivnější ochranu, slíbil jihočeský hejtman vědcům
Schůzka jihočeského hejtmana Martina Kuby s vědci z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kteří v červnu předali na Jihočeský kraj výsledky petice za ochranu Jiřické nádrže v Novohradských horách s více než dvěma tisíci podpisy, přinesla ovoce“.
Komentář M.K.: „Přinést ovoce“ je zažité pozitivní sousloví, ale bez určení jaké ovoce a hlavně komu samo o sobě nic dobrého neříká. Myslím, že jednání Mráčků v Kaplici také vždy přináší ovoce.
„Jak hejtman sdělil, odbor životního prostředí kraje má v plánu zahájit práce na přípravu vyhlášení Jiřické nádrže formou samostatné zvláštní územní ochrany“.
Komentář M.K.: To je neuvěřitelné!„má v plánu zahájit práce na přípravu“. Přečtěte si to, prosím, pomalu a po částech. Takže nejdřív to „má v plánu“. Mít „něco v plánu“ ale neznamená to dělat, to znamená říci si (nebo někomu, koho se chci zbavit), že to jednou začnu dělat. Druhá část je „zahájit práce“.Když se začnu rozhlížet po krajině, tak jsem taky „zahájil práce“ na dálnici. „Zahájit práce“ neznamená v nich pokračovat natož je dokončit.  A dorazila to ta část třetí. Oni plánujou, že začnou pracovat na tom, aby připravovali? Jakože budou připravovat kolik jich to bude dělat, jaký grant to zaplatí a tyhle obvyklé triky?
Já vím, že takhle výkon státní správy funguje, ale vydávat to za úspěch?
Tak a teď si myslím, že mě považujete za hnidopicha. Mám pro vás tedy lepší vysvětlení absurdity té věty.
Představte si, že jste manžel, kterého manželka půl roku urguje, aby opravil utržená dvířka, a zkuste jí říci: „mám v plánu zahájit práce na přípravu“. Už vidíte, co je to za hovadinu?
Nehledě na to, že by tím ten rozhovor o utržených dvířkách doma rozhodně neskončil.
Je to strašné, jak jsme si na bezobsažnost nabubřelé politické mluvy zvykli.
(pokračujeme výstupem z jednání)
„Reálný předpoklad vyhlášení zvláště chráněného území je do tří let.“
Teď se zdá, že jsem si předchozí ironii mohl odpustit. Ale já myslím, že zvlášť my Jihočeši bychom měli býtna „reálné předpoklady“ alergičtí. Po dálnici do Rakouska jsme podle nich měli jezdit už za Špidly. A obchvat Češnovic a Dasného? Neměl tam být před třicet roky? Nebo most/tunel přes budějovické nádraží?
Co jsou proti tomu „reálné předpoklady“ tří roků vyhlášení ochrany Jiřické.
Ostatně na právně nulovém významu reálného předpokladu stojí celý byznys české meteorologie.
Pokud by někdo chtěl podklady pro vyhlášení Jiřické jako PP, tak k tomu nebude potřebovat tři roky, ale tři dny. I když se AOPK podařilo tuto nádrž utajit, tak jsou zde desítky relevantních prací, které prokazují čím tato nádrž, její voda a společenstva jsou, respektive před Mráčků Rybolovnou byla.
Ostatně za tři roky…
Nebudou dřív krajské volby?
Ale smlouva, respektive její zveřejněný komentář, zatajuje jednu podstatnou věc.
Že z právního hlediska Jiřickou jako Přírodní památku vyhlásit nejde, protože by to vyžadovalo souhlas majitele.
A proč by Mráčků, když tu mají Rybolovnu, měli souhlasit s přírodní památkou?
Naštěstí tu jsou nejen zadní vrátka, ale přímo slavobrána vítězů. Pro ni se vracíme na oficiální stránky  BC AV ČRV
„Ve hře také zůstává vyhlášení chráněné krajinné oblasti, zmínil jihočeský hejtman.“
Hosana!
Ano, chápu, že mnozí byste jejím vznikem byli nadšeni. I ve mně je reziduum toho pocitu z dávnověku, kdy jsme CHKO brali jako vybranou společnost, uznání hodnoty Novohradských hor.
A teď k realitě.
CHKO dnes teoreticky ve vztahu k stavebnímu zákonu poskytuje automaticky složitější proces povolení, tzv. EIA.
Opět žádám zadní řady aby se přestaly smát.
Kdyby sem šly vkládat vaše odkazy o zhůvěřilých stavbách napříč republikou v rozličných CHKO, zhroutilo by to web. Mně se nejvíc líbí ten ilegální lom, jehož činnosti nedokázal při vší své pravomoci ředitel jednoho konkrétního CHKO zabránit, načež se pak prý na internetu objevily fotky dotyčného ředitele CHKO na jachtě majitele lomu. Nebo ta skládka půl milionu tun jedovatých látek na soukromém pozemku v CHKO, provozovaná veřejnoprávní organizací, jíž se majitel 33 let bránil proti všem orgánům ochrany přírody a soudní moci, až to ukončil nějaký hodně vysoký soud, který přišel s výkladem, že ten majitel vlastně není majitel, a nemá do toho tedy co mluvit. Takže teď už ty jedy nevadí.
V morálně vyprázdněném prostředí, kde si sféry vlivu rozdělili politici a jimi ovládané instituce, by nové CHKO mohlo přinést zlepšení, pokud bychom znali lidi, kteří budou stát v jeho čele a budeme vědět, že odborně i morálně na to mají. Znáte někoho takového? Víte o někom, kdo by se dlouhodobě zajímal o ochranu přírody v Novohradských horách a bojoval za ni?  
Já ne a myslím, že se v tom prostředí pohybuju už dost dlouho.
Horší je, že se proslýchá kdo se třese na to být ředitelem CHKO Novohradské hory.
Jeho jméno je pro mě zosobněním salonní ekologie a kariéry založené na přátelství v politických kruzích a jsem si jist, že o Novohradských horách neví skoro nic a nezajímají ho, tedy určitě ne pokud u toho nejsou kamery a mikrofony. 
Takže si myslím, že to dostane.
Zároveň, a teď zcela bez ironie, si umím představit, že při vzniku CHKO, které stojí na souhlasu starostů dotčených měst a obcí, bude státní správa deklarovat, že to nijak neomezí současné aktivity místních podnikatelů a živnostníků, natož zemědělců. Jinak by na to ti starostové nemohli kývnout, i oni mají volby. A někteří i opravdovou odpovědnost ke své obci a lidem. A Mráčků jsou přece zemědělci a rybáři, že? Takže Rybolovna Pohoří bude nejen s podporou vědcům ale ještě v CHKO.
Já osobně bych pak zdražil.„Dalším krokem by měla být podrobná inventarizace druhů rostlin a živočichů, které jsou v prostředí Jiřické nádrže a okolí“.
Naprosto mě děsí, že se vše nalezené v Jiřické za posledních dvacet let má shodit ze stolu.
Co tam teď chtějí inventarizovat, když to cenné Mráčků Rybolovna vytloukla?
Jeseter, štika, kapr… Podle mého jediným podkladem pro vyhlášení PP Jiřická je to, co tam bylo před Rybolovnou, co tam v reziduích přežívá a co teď lze pouze rychlým zásahem zachránit. Teď, teď hned, ne za tři roky.
Ale my zaúkolujeme AOPK, aby začala inventarizovat Rybolovnu a vítězně prokázala, že měla pravdu, když před tím říkala, že neví, že by tam něco bylo, protože tam teď fakt nic není?
Jeseter, štika, kapr…  
Hlava 22…
„Dohodli jsme se na tom, že budeme s krajem úzce spolupracovat. Aktuálně připravíme návrh na složení rybí obsádky a vhodného hospodaření na Jiřické nádrži,“ říká Jiří Peterka, ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR“.
Na počátku bylo to, že Rybolovna musí pryč a teď budou vědci Mráčkům navrhovat vhodnou rybí osádku?
Nechci jim brát budoucí práci a spolupráci, ale myslím, že mám řešení.
Jediná správná umělá rybí osádka pro PP Jiřická je žádná.
Pokud vědci nově akceptují existenci Rybolovny a tedy komerčního zařízení určeného ke generování zisku (proč by to jinak Mráčků provozovali?) tak neexistuje žádná neškodná ryba, která by tohle naplnila.
Zákazníci Rybolovny jsou zvyklí se prezentovat rybami o délce metr či váze nad deset kilo na pozadí krajiny evokující Aljašku a teď tam budou jezdit za pofiderní nadějí, že uloví pstruha delšího než 30 cm a fotit ho v detailu, aby byl vůbec vidět?
A kolik takových pstruhů by nebohá Jiřická bez dokrmování uživila?
Nicméně spolupráce u jednoho stolu udělá z vědců a Mráčků alespoň spolupracovníky.
Nebo spolupachatele.
Pojem „vědci“ je široce používán, ale vlastně to není žádná právní jednotka. Koho má tedy dohoda hejtmana jako partnera? Nepochybně jsou na straně hejtmana tichými společníky Mráčků, bez nich by nemělo žádný smysl o jejich majetku jednat. Na straně druhé sice nejdřív usedli zástupci Petice, ale smlouvu už titíž lidé uzavřeli nikoli jako zástupci petice, ale jako zaměstnanci zaměstnanci/spolupracovníci  Biologického centra AV.
Jsem pro jednání a, je-li to nutné, tak pro kompromis.
Pokud něco nejde a já vyčerpal všechny možnosti, uznám porážku.
Ale nemohu ji vydávat za vítězství ani za kompromis.
A už něco úplně jiného je kupčení s hodnotami a vyzouvání se z odpovědnosti, natož osobní zisk.
Jsem zase u toho, proč nemám rád petice, respektive jim úplně nerozumím. Ano, tihle vědci byli u počátku petice a byli i většinou jejích právních představitelů.
Ale co dělat dál, když uzavřou dohodu úkrokem stranou a v jiném zájmu než je podstata petice? Mohou se (někteří?) petenti vzbouřit, nesouhlasit a pokračovat ve svém původním úsilí?
Nejsem petentem a tak nevím, jestli a jak to případně vědci uzavřeli, třeba signatáře kontaktovali a nějak uspokojivě jim věc vysvětlili.
I když odhlédneme od toho, jak je nám neznámá smlouva interpretována, je třeba se ptát na její právní rámec.
Ano, je to dohoda mezi hejtmanstvím a teď nově biologickým centrem AV, tam je to jasné.
Ale vůči zákonům a vyhláškám ochrany přírody se domnívám, že její právní význam je nulový.
Je správné, že hejtman určuje nějaký rámec priorit úřadu jihočeského kraje, proto byl zvolen. Ale s jeho právy vůči výkonu státní správy v ochraně přírody je to už slabší. Nechme stranou osobní vliv, byť v situaci, kdy rozhodující funkce bývají většinou svěřeny buď kariéristům nebo ustrašeným podržtaškům, je samozřejmě rozhodující. Ale my se bavíme o významu právním. Nechci domýšlet, že by AOPK malovala nebo nemalovala do map chráněná území, tak jak jim to předkreslí nebo přeškrtá  hejtman. A už nijak, ale vůbec nijak, ta smlouva nezavazuje Českou inspekci životního prostředí ČIŽP, ta je na něm naprosto nezávislá. Takže pokud na ČIŽP běží šetření Rybolovny Jiřická nádrž, a podle mého běží, tak na ně tato smlouva nemá žádný vliv. Toto řízení zkoumá dodržení či porušení zákonů a dalších norem v ochraně přírody, ne jejich soulad se smlouvami politiků s kýmkoli. Samozřejmě, pro ředitele ČIŽP je ta dohoda signálem, co by si pan hejtman přál, a je na jeho profesní a osobní síle, jak to ustojí.
Ale když tam přijdete s podnětem proti Rybolovně, nemohou vás vyhodit s odkazem, že Kuba s Grubhofferem a Peterkou se dohodli, že Rybolovna už nově nevadí.
Natož že smlouvu jsme sice neviděli, ale bylo to novinách.
Mimochodem, víte, že od prvního ledna 2024 nesmí ČIŽP pokutovat fyzické osoby?  A, pokud jsem to správně pochopil, tak zároveň už stanovisko České inspekce životního prostředí není povinnou součástí procesu EIA, tohoto, dle politiků, svatého grálu ochrany přírody před nežádoucími stavbami? Mně to nějak ve veřejnoprávní televizi a rádiu uniklo, natož abych si uměl představit, že je to krok k posílení ochrany přírody.
Ale zpět k té smlouvě z hejtmanství, jejíž právní význam je podle mého blízký nule.
Tak proč ji podepisovali?
Na prvním místě jako pro její signatáře potvrzené zakopání zbrani a vrácení se odbojných vědců pod křídla orgánů výkonu státní správy.
Ale je tu i další důvod a ten je překvapivý. Nechci spekulovat, jestli byl darem vědcům za jejich opuštění ochrany Jiřické nádrže a vyšumění morálního poslání petice, ale v každém případě je tu dějství čtvrté.
Nejprve ale krátká odbočka

intermezzo
Sjednocení ochrany přírody
aneb
 Potěmkinovy vesnice překonány
(budovatelská agitka)

Jak už jsem dřív psal, celé loňské dění na Pohoří bylo vyvoláno podílem na společném (evropském?) grantu Jižního Slovenska a Jižních Čech v přepočtu za 70 milionů korun. Projekt byl určen na scelení dosud oddělených přírodních památek. Ač je veřejně přístupný, tak ho právě teď nemohu najít, takže nevím jestli je tam slovo scelení nebo sloučení, v obou případech vzniklo překladem původního termínu anglického.
Podstatou bylo spojit oddělená území přírodních památek.
Naše doba je přegrantovaná a, jak řekl jeden můj známý, kurví nám to charaktery.
Na grantu na scelení přírodních památek by nemuselo být nic špatného, ale stejně… Úředníci státních a veřejnoprávních orgánů  často považují svou mzdu za apanáž za to že chodí do práce, případně, ti svědomitější, za to, že tam vykonávají administrativu. Za to, aby opravdu něco udělali, očekávají peníze navíc, tedy prémie nebo ještě lépe grant, samozřejmě realizovaný v pracovní době.
To když nepřijdou peníze z Evropské unie, tak už se v ochraně přírody nic dalšího dít nebude?
Tuhle absurditu dotáhli v Budějovicích k dokonalosti.
Scelení provedli osmi kliky počítače. Čtyřmi vymazali původní názvy oddělených přírodních památek a čtyřmi do nich vložili nový stejný název.
A všichni si teď budeme říkat Kadle!
Potěmkin by čuměl, ten alespoň stavěl atrapy, tady nic, jen změna názvu.
A nikdo se nediví a veřejnost tleská.
Tisk o tom v jednom článku referoval takhle:
Rada Jihočeského kraje schválila zřízení dvanácti zvláště chráněných území. Zcela nových, která doposud nebyla chráněna v žádné kategorii definované zákonem, je celkem pět: Pohoří na Šumavě (…)
(…) „Součástí této evropsky významné lokality jsou původní zvláště chráněná území Pohořské rašeliniště, Prameniště pohořského potoka, Stodůlecký vrch a U tří můstků. (…) Je to komplex biologicky cenných lučních, lesních a rašelinných biotopů, kde žije velké množství vzácných a ohrožených organismů,“ upřesnil Talíř.
(…)„Ochrana přírody patří k prioritám naší krajské koalice, a proto mám radost, když můžeme vyhlásit nové přírodní památky a pomoct tak chránit přírodní bohatství jižních Čech,“ řekl František Talíř.
(vytučnění M.K.)
Přemýšlením jestli je PP Pohoří na Šumavě zcela nové nebo zahrnuje čtyři původní chráněná území, bychom si asi zase uvědomili, jak se liší obyčejná řeč a ta politická, že když třeba bude doma žena chtít zcela nový obývák, tak muži těžko projde, že jí to slavně splní ovšem s tím, že ten nejen nový, ale dokonce zcela nový obývák, z většiny tvoří čtyři původní kusy. Proč si od politiků a médií necháváme líbit to, co by nám samým neprošlo? Hlavně když má pan Talíř radost z toho, co udělal pro přírodu.
Nejenže nespojili komplex všech čtyř původních oddělených území, ale oni nespojili ani žádnou dvojici z nich!
Třeba by si pak všimli, že tam mezi nimi jsou pořád ty meliorace, ty co před léty kázal AOPK zasypat.
A znovu tu máme tu fundamentální otázku na smysl existence této organizace.
Po pravdě něco nového se na Pohoří stalo. Pokud se v tom zmatku mapy dobře orientuju, tak se jedno území rozšířilo a jedno přibylo, všechna bezejmenná. Jak se o nich teď budeme bavit? PP Pohoří na Šumavě 1., PP Pohoří na Šumavě 2. … až 5? A kdo se v tom vyzná které je které?
Podle starého názvosloví je PP Prameniště Pohořského potoka od PP Stodůlecký vrch vzdáleno jen 450 metrů mokřadů, nivy a toku Pohořského potoka, ale v rámci grantu na jejich scelení nespojeno.
Pod ním je maličké PP Pohořské rašeliniště, vzdáleno 840 metrů pořád souvisle po toku Pohořského potoka, ale v rámci grantu na scelení nespojeno.
Nová PP Pohoří 5 je pak od tohoto PP Pohořské rašeliniště pořád po toku Pohořského potoka vzdálena jen 170 metrů (v přepočtu na mé oblíbené Budějovické náměstí je to přesně jeho úhlopříčka) ale v rámci grantu na scelení nepřipojeno.
Když máte dobrého administrátora grantu a společný náhled, že scelení znamená dát tomu stejný název, tak jde práce hned líp od ruky.
Abyste měli nějaké měřítko, tak Přírodní památka Horní Malše v Novohradských horách má 19 km^2. Kdyby nově vyhlášené území Pohoří na Šumavě spojilo nejen všechny oddělené dřívější PP, ale přidalo k nim celé otevřené pohořské údolí od hranic až po hráz Jiřické nádrže a přilehlé lesy, mělo by asi 8 km², takže necelou polovinu.
A když už jsme u té PP Horní Malše, tak zahrnuje i jen úzké proužky území s umělými strouhami ve velkoplošných zemědělských pozemcích.
Nezahrnutí vlastního Pohořského potoka do PP Pohoří na Šumavě je buď smutné nebo fraška, podle toho, jak se na to díváte
Je pravda, že něco na Pohoří přibylo.
Pořád si sice nejsem jist, jestli velkorysé hektary nových území navíc nemají před veřejností zastřít, že se nespojila ta původní křehká PP nahoře a nesáhlo na Mráčků impérium, nicméně pozitivní krok to je. I když zrovna ta nová louka pod bývalým PP U tří můstků si myslím, že je zástupná, že nahoře jsou daleko důležitější a že právě připojením téhle louky ten paradox vyniká. Nicméně oceňuju že AOPK mělo dost rozumu a možná i odvahy tu odstranit náletové smrky. V současném přístupu k nedotknutelnosti sukcese je správné někdy říct, že zachování stávajících společenství je důležitější než v tomhle případě nálet smrků.
A pak tu vznikla ta nová, říkejme jí PP Pohoří 5. Je první pod silnicí a částečně zahrnuje Pohořský potok. Dlouhá je 1,7 km, tedy víc než by bylo třeba k propojení tří původních PP nad ní. 
Nejsem si jist, že mám správnou mapu, nicméně vycházím z toho, co vidím.
Odshora nová PP 5 konečně alespoň částečně zahrnuje tok Pohořského potoka byť s přerušením v úseku cca 60 metrů, kdy potok teče 3 až 8 metrů mimo PP. Třeba je to chyba mapy. Nebo je tam už jiný majitel a nesouhlasil s deseti metry přírodní památky na svém území?
Opravdu to nevím, v mapě to vypadá divně.
Ještě horší je, že nad Jiřickou nádrží najednou nečekaně PP Pohoří 5 uskočí k lesu a nechá jedno z nejcennějších míst toku Pohořského potoka nechráněným, jsou to ty tůňky a oddělené meandry s čolky horskými. Význam místa je vědci dostatečně popsán, ale zahrnuto není. Pak se nová PP 5 záhadně k Pohořskému potoku vrátí, na kratičkém úseku 20 metrů ho dokonce o 10 metrů překročí, aby se pak na 150 metrech ve vzdálenosti asi 10 metrů kopírovala břeh Jiřické a pak se prudce stočila do lesa.
Pořád je možné, že je to v mé mapě špatně, tak se budu držet zpět.
Jinak bych musel vtipkovat o štice, která v Pohořském potoce může, nemůže, může, nemůže, může, nemůže být, protože takhle se to tam na pár stovkách metrů střídá.
Připomenu text z petice vědců:
Přítomnost velkých dravců se negativně dotkne i populací čolka horského, který se hojně vyskytoval v horní části Jiřické nádrže a v přilehlých tůňkách a oddělených původních meandrech Pohořského potoka.
Rozumí někdo smyslu téhle ochrany? Zahrnuje místa zástupná a vyhýbá se těm potřebným.
Za tohle je někdo placen a tomuhle veřejnost tleská?
Nicméně jsou tu ochranná pásma.
Pokud se nic nezměnilo, ochranná pásma Přírodních památek řeší  § 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:
Pokud ochranné pásmo není vymezeno ani vyloučeno, je jím ze zákona pás do vzdálenosti 50 metrů od hranic chráněného území. (vytučnění M.K.)
Nově vymezená území jsou si podél toku Pohořského potoka tak blízko, že s jednou krátkou výjimkou se jejich ochranná pásma překrývají.
A co teď s tím? Jásat, že i když tam ten Pohořský potok není, tak vlastně je?
Nevím, tomuhle nerozumím.
Kdysi se říkalo, že chráněná území se v Novohradských horách vyhlašují, aby se naplnily nesmyslné evropské regule o procentech chráněného území státu, nějak ospravedlnila existence orgánů a úředníků ochrany přírody, a v neposlední řadě do přírody nasázelo co nejvíc předražených tabulí ta území označujících. Kdysi prý stála jedna 3.500 Kč.
Nevím kolik je to dnes, ale právě běží reklama jednoho hobby marketu, který za tyhle peníze nabízí čtyřtaktní sekačku.
Mezi původním PP U tří můstků a novým PP Pohoří 5 jsou v úseku dlouhém 300 metrů a širokém 35 až 50 metrů (o něco víc než šířka dálnice) paralelně tři nové hranice přírodních památek.
To tu budou souběžně tři řady tabulek?
Pro mě nepochopitelně vyhlášení PP Pohoří bez Jiřické lajkovali i lidé, kteří podepsali petici, aby tam byla.
Že prý alespoň něco.
Loňská akce na roky dopředu (oficiálně do roku 2032) zafixovala nenormální stav roztříštěné ochrany přírody na Pohoří v okamžiku, který byl určen jeho zcelení.
Aplikujeme-li přísloví o nažraném vlku a celé koze, tak tedy Úřady se nažraly a Mráčků zůstali celí.
Tenhle smutný závěr se týká Jiřické, horní pozemky, myslím, Mráčkům nepatří.
A nyní už finále tragédie.

dějství čtvrté
Jiřická nádrž ve vodovodních kohoutcích
 aneb
nejsmutnější věta české vědy roku 2023
(crazy komedie)

Tragikomedie má mít konec nečekaný, takže jím opravdu skončíme.
Ale abyste ho ocenili a byl pro vás opravdu překvapením, nejdřív vysvětlím, teď jakoby bez souvislosti, co má vliv na vodárenskou nádrž Římov.
Nejprve co jsou Jiřická a ostatní nádrže Novohradských hor.
Jsou to klausury, nádrže na plavení dřeva, v tomto případě unikátně vorů po nejmenších vorosplavných tocích Evropy. Takto se užívaly do roku 1938, kdy povodně poškodily plavební dráhy a dál už se voroplavba komerčně  neprovozovala.
Nejsou to rybníky, měly jiné výpustní zařízení a hlavně účel, jakmile se naplnily, byla z nich voda vypuštěna pro podporu plavby dřeva. Tyto cykly opětovného napouštění a vypouštění je z hlediska života v nich řadily blízko požárním nádržím, téměř nic v nich nežilo, šlo jen o objem vody. Protože neměly za úkol chov ryb, byly zakládány i na místech k němu nevhodných, ve vysokých nadmořských výškách, hlubokých údolích s rašeliništní vodou. Právě to z nich po ukončení voroplavby udělalo unikátní horské biotopy.
Dosud se klausur v Novohradských horách dochovalo šest nebo sedm, podle toho, jak se na věc díváme. Čistě teoreticky by někdo mezi klausury mohl zařadit i Kachní rybník, o němž ještě dnes bude řeč. Ten ale v podstatě klausurou není, je to od počátku svého vzniku rybník, v době voroplavby a velké potřeby vody, bylo jeho výpustní zařízení a provozní režim upraven pro tento účel pod názvem Kancléřský, ale po zániku voroplavby se vrátil svému původnímu účelu, tedy je to významný hospodářský rybník. Ostatně leží podstatně níž a mimo vlastní hory.
Vůči Římovu nehraje žádnou roli ani Kapelunk, v současnosti po „nezdařené“ rekonstrukci (viz Zkáza klausury Kapelunk) zaniklá nádrž. To by byl jednak jiný příběh, jednak Kapelunk patří do povodí Lužnice. 
Takže zbývají nádrže Jiřická, Jitronická, Mlýnská, Uhlišťská a Zlatá Ktiš.
Nejenže jiné klausury v horách nejsou, ale nejsou tam ani jiné rybníky ani jiné vodní plochy.
Nejmenší z klausur je Uhlišťská, katastrálně o něco větší než budějovické náměstí, fyzicky mi připadá menší. Je to krásný lesní rybníček, voda do něj přitéká z oblasti bez lidského osídlení a zemědělství, takže jsem si jist, že Uhlišťská neškodí nikomu. Mimochodem je jedinou klausurou se zachovanými jehlami domku výpustního zařízení.
Další je Jitronická/Huťský rybník. I ona patří Mráčkům a, mohu-li soudit z veřejně publikovaných názorů, za nadšení vědců a ochranářů se ponechána sama sobě rychle zazemňuje, tedy plní bahnem a ztrácí charakter vodní nádrže. Já tím jednak nadšen nejsem, jednak se mi nechce věřit, že by to tak Mráčků nechali. Podle mého Jitronická čeká na tučný grant na odbahnění, aby tu mohla vzniknout Rybolovna II. Díky skvěle odvedené práci AOPK a ŽP Krajského úřadu se přes unikátnost Jitronické nádrže podařilo úředníkům ohlídat, aby tady nebyla vyhlášena vůbec žádná ochrana, takže Mráčkům v bagrování nic nebrání. 
Ačkoli třeba Horní Malše se naopak bagrovat musela, protože chráněná je, tak se v tom vyznej…
Nicméně dnes je Jitronická většinově mokřadem, tedy nejlepší přírodní čističkou vody vůbec. Ani nad ní není s výjimkou dvou vzdálených rekreačních domků žádné osídlení ani zemědělství. Takže z Jitronické vytéká lidskou činností nezasažená voda.
Další nádrží je Zlatá Ktiš, se svými skoro sto tisíci kubíků největší z klausur. Nedávno proběhla mediální kauza jejího hnojení v rámci komerčního chovu ryb v ní. Myslím si, že kauza vznikla nedorozuměním. Nedávalo mi smysl, proč by měla být průtočná  horská nádrž v nadmořské výši 766 m n.m. hnojena. Zlatá Ktiš je výš než Špindlerův mlýn!
Hnojení chovných nádrží má podpořit vznik planktonu coby následného krmiva pro ryby. Z toho hlediska je neefektivní hnojit v průtočných nádržích, hnojivo je rychle vyplaveno, a také v nádržích studených a s pro plankton nevhodným chemismem vody, což všechno Zlatá Ktiš v negativním slova smyslu splňuje. Byl jsem ubezpečen, že skutečně hnojena není a ani nebyla. Ryby se tu chovají a krmí, takže i při dodržení norem k nějakému měřitelnému navýšení fosforu u ní dojít může. Nicméně pořád mluvíme o 3,8 hektarech plochy, v mé oblíbené jednotce názornosti dvou českobudějovických náměstích.
Pak je tu nádrž Mlýnská, 2,6 hektaru, jeden a půl náměstí. S tou v minulosti opravdu byly velké problémy. Měla výrazně zvýšenou hladinu vody, byla v ní neúměrně velká osádka ryb a typem a množstvím nevhodné krmení. Věci se ujal pan Prof. RNDr Šimek, Csc., který nejen svou odborností a místní znalostí věci, ale v dnešní době nevídaným nasazením až bych řekl občanské statečnosti dosáhl správného režimu této nádrže. Je třeba říct, že největší boj svedl s orgány výkonu státní správy. Pokud se nic nezměnilo, je tedy Mlýnská v pořádku v rámci norem, tedy nějaký vnos fosforu do povodí tu bude.
A jsme tedy u Jiřické, oficiálně 6,7 hektaru nádrže v současnosti provozované jako rybník.  Opět připomenu, že vše špatné, co se nádrži děje, zavinily orgány výkonu státní správy a v nich konkrétní úředníci. Od kontaminace vod zástavbou nad ní přes předání soukromému majiteli po provozování  Rybolovny. Nicméně, ač určitě nejsem advokátem Mráčků, i tady bych se divil, proč by Jiřickou hnojili. Je v nadmořské výši 890 metrů nad mořem a průtočná, co by tady hnojivo mělo dokázat.? Že jsou tam škodlivé ryby, že se tam krmí a že to není dobře je jasné, ale pořád vůči té Jiřické, ne vůči Římovu!
Víte, jak je od něj Jiřická vzdálena?
Bez záruky přesnosti 43 (čtyřicet tři) kilometrů! Pro úplnost Zlatá Ktiš asi 39 km, Jitronická 40 km, Mlýnská a Uhlišťská obě asi 37 kilometrů.
Teď se asi vědci nadechují.
Vysvětlili mi totiž, že nežádoucí fosfor je přírodními procesy neodbouratelný a že z novohradskohorských klausur doteče nejen do Římova, ale i třeba do vltavských nádrží.
Tak to mě tedy pobavilo.
Nebudu zpochybňovat neodbouratelnost fosforu ve vodě, tomu opravdu nerozumím. Budu rozporovat jak by se tam tak asi ve škodlivé míře vzal, pouze tři z těch nádrží jsou uměle krmené s úhrnem vodní hladiny asi 16 ha. Plocha sama o sobě nic neznamená, ale jen pro představu je to zhruba stejná plocha, ale daleko menší intenzita, než má největší rybník nad Římovem a to Kachní. 
A ještě připomenu, že s fosforem v přírodě blízkých nádržích je to asi složitější, než si představujeme. Podle dřívějších výzkumů ho měly v podstatě stejně nádrže ponechané zcela vlastnímu osudu i ty nějak obhospodařované, dokonce někdy ty přírodní o něco víc.
Ale podstata věci je jinde. Nejde o to, že by dnešní přístroje nedokázaly změřit stopy čehokoli, co do Římova přiteče odkudkoli.
Jde o to, co konkrétně způsobuje problém Římova.
A tím je lidské osídlení nad Římovem.
Celkem tu v dosahu Malše a jejích přítoků žije asi 12.000 lidí. Jak tak rád přirovnávám, je to víc než má okresní město Prachatice. Selským rozumem mi možná budete oponovat, že lepší je, že tady jsou ti lidé rozptýleni, než když jsou v Prachaticích na jednom místě. Ale pamatujte, co říkají vědci – fosfor doteče odkudkoli kamkoli.
Podle informací, které mám pod příslibem zachování anonymity z vědeckých kruhů, ani jedna čistička nad Římovem nedosahuje parametrů pro rezervoár pitné vody. Většina z nich, prý už snad všechny, splňují obecnou normu vypouštěných odpadních vod. Ale ta v současnosti nestačí na to, aby nádrž pod ní zůstala čistá. Viděl jsem fotografie fekálií, vytékajících z jedné čističky v povodí, v té době prý při každém větším dešti. Od té doby se snad (opět prý) něco na té čističce udělalo, nicméně to jednak nevím určitě, jednak jsem ta hovna v Malši na fotce viděl, byla doplněná nerozpuštěným toaletním papírem, takže čerstvá.
Ještě pořád chcete zkoumat molekuly fosforu z Jiřické?
Kvůli neutěšenému stavu Římova se uvažuje o výstavbě obří přehrady Chlum nad ním. Většina z vás to shazuje, že takovou blbost nemohou myslet vážně, zvlášť když se z téže Malše musely nedávno vybagrovat i ty jen 40 cm vysoké historické prahy. Ze dvou nezávislých zdrojů jsem byl ubezpečen, že to vážně myslí. Přehrada má být 40 metrů vysoká a mít asi 23 milionů kubíků vody. Začínat bude hned nad Římovem a končit pod Kaplicí, z hlediska toku samozřejmě opačně.
Její účelem bude čistit vodu pro Římov.
No… školy nemám, ale tohle opravdu nedávám.
Jednak si myslím, že časem shnije stejně jako Římov, jednak bych řekl, že by bylo lepší tam ty sračky vůbec nepouštět, než je pak někde nechat vykvasit.
Mám k tomu po stovkách hodin přemýšlení ještě jednu obavu, možná že zbytečnou a netvrdím, že mám pravdu. Ale bojím se, že na ten Římov je v současné situaci v létě Malše malá. Její průtok v extrému suchých a horkých lét klesne někam možná k jedné desetině ročního průměru (tohle vědí přesně na Povodí, mají měřáky, a teď to nemyslím ironicky), zároveň se voda Malše ohřeje a zároveň neklesne, spíše se zvedne spotřeba vody v domácnostech a změní tedy poměr mezi relativně čistou a původně studenou vodou z hor k vodě z čističek.
V tomhle poměru mohou odpadní vody mít až mnohonásobek podílu z optimálních období. Je pak otázkou, co udělá Římov, který v té situaci není na jednu stranu doplňovaný natož vyplachovaný čistou vodou Malše a místo toho do něj přichází ta nedočištěná voda z čističek.
Třeba to tak není, třeba ta maličká Malše ty přehrady uživí.
Abych vás nehonil někam do přírody, dojeďte se v suchém létě podívat na historický most pod Besednicí dolu na řeku a představte si, že tohle nic pod vámi zásobuje vodou statisíce lidí.
V každém případě si myslím, že až tři čtvrtiny problémů Římova způsobuje Kaplice a další obce v povodí. Evropská unie uvažuje o směrnici, která by do roku 2035 zavázala členské státy k vypouštění odpadů bez fosforu, ale obecně se to považuje za nereálné. Právě v případě Římova nejde jen o nainstalování pokročilých čističek možná za stovky milionů, ale potřebu oddělit vodu dešťovou od odpadní. To by znamenalo rozkopat všechny ulice, chodníky… Chápu, že tohle nemůže žádný starosta chtít, protože mít celé volební období rozkopanou obec aniž by z toho jeho občané něco měli, to by u voleb neustál.
Nevím jestli nám dochází, že demokracie má pro politiky jednu obrovskou výhodu, střídáním politických stran u moci je všechny zbavuje odpovědnosti. Nad Římovem se promarnilo 30 let, kdy se postupně měla kanalizace a čističky měnit na parametry odpovídající vodárenské nádrži pod nimi, a nestalo se to. Kdo za to může?
Oni! (dosaď si kdo chceš koho chceš, ale ať si těmi ukazujícími prsty vzájemně nevypíchnete oči)
Není vinou současného hejtmana, starostů a vědců, pokud nebyli v předcházejícím období u vesla, že to teď hned nejsou schopni vyřešit, protože žádné rychlé řešení neexistuje.
Jejich vinou by ale bylo nezačít nebo dokonce lhát o nepravdivých příčinách stavu Římova a tím jeho budoucí situaci zhoršovat.
Protože odpadní vody a čističky jsou tím, kdo pitnou vodu ničí.
Měřitelný vliv na Římov ještě může mít komerční chov ryb a zemědělství.
Nepočítaje spektakulární horské nádrže, je v povodí Malše jen něco přes 50 hektarů chovných rybníků. Je to číslo šťastně malé, menší Stropnice jich má dvacetinásobek. Nicméně pokud vědci vědí, že molekuly fosforu z Jiřické dotečou do Římova, nebudou jistě rozporovat, že tam doteče fosfor z výrazně bližších intenzivně obhospodařovaných rybníků. Nemyslím si, že by měl někdo automaticky napadat rybáře za to, že podnikají, pokud neporušují normy. Ale pokud by současná intenzita chovu měla vliv na Římov (nevím to), bylo by na místě, aby se stát případně podílel na zavedení a udržení jen extenzivního chovu ryb v povodí.
Moc by to nestálo.
Zemědělství pravděpodobně na fosfor v Římově zásadní vliv nemá. Je zde převaha lesů, téměř nikde nesahají k břehům toků orná pole, většinou jsou tu extenzivní louky či pastviny. Nějaký vliv mohou mít kapacitní chovy dobytka, nejen svým odpadním hospodářstvím, ale i zpracováním krmiv, a případná nevhodná intenzivní a hlavně „zimní pastva“ v blízkosti toků.
Jsem si jist, že pořadí znečišťovatelů Římova je v tomto pořadí a že tím naprosto rozhodujícím je Kaplice a obce.
A že z hlediska pitné vody v Budějovicích je vliv Jiřické a dalších nádrží Novohradských hor nulový.
A pořád – Hrozné není to, co údajně dělá Jiřická Římovu, ale to, co se děje Jiřické.
Nebylo ostatně na počátku všeho, zachránit Jiřickou?
Blíží se finále.
Hollywoodské filmy mívají nejdřív konec zdánlivý, aby ten skutečný byl pak šokem.
Tady jsou si oba rovny.
Citujme z komentáře k dohodě mezi vědci a hejtmanem:
„Slíbili jsme si, že budeme připravovat společné projekty do žádostí o granty s tematikou udržení kvalitní pitné vody. Cílíme na inovativní metody monitoringu povodí, abychom mohli předcházet následkům extrémních jevů, jako jsou povodně či sucha, na kvalitu vody. Budeme cílit i na to, abychom včas vysledovali nečekané události, jako je například intenzivní vnos živin do části povodí, třeba rybníka, a kraj tak mohl bezprostředně řešit problémové uživatele,“ vysvětluje Jiří Peterka. (…)
A je to tady, třicet stříbrných dostalo jméno.
Ještě si pamatujete to nekompromisní prohlášení vědců vůči Kraji ze 4.7. a ještě jste nevstřebali jejich servilitu z 19.9.?
Tak teď už víte.
Budou psát společné projekty a budou jim chodit granty!
A k tomu jaké granty! Ty ve vědeckém světě vůbec nejlepší, rolls royce mezi granty, bude monitoring!
Bože, to je radost sedět v laboratoři, kanceláři nebo dnes už i v obýváku a monitorovat a pak statisticky vyhodnocovat.
Už bratři Justové vtipně v totalitě vtipkovali My měříme, měříme a my už ani nevěříme, co my naměříme.
Jak dlouho bude trvat než nasbíráme data, aby se z nich daly udělat závěry? Pět let? Ne, to ne, to je málo, to by od nás bylo neseriózní z tak mála dat dělat závěry, přátelé, měřme dál!
Máme grant? Máme!
Ví někdo, co znamená předcházet následkům extrémních jevů, jako jsou povodně či sucha, na kvalitu vody.?Komunisti byli nakonec sami sobě směšní, za to že chtěli v padesátých letech poroučet větru dešti a ono je to tu zase! Sice netvrdíme, že předejdeme povodním a suchům, ale následkům ano.
„předcházet následkům“ není to nonsens sám o sobě?  
Proboha,miliony půjdou na to, že vědci monitorují toky Novohradských hor, aby předcházeli následkům?
Viděl někdo z nich toky Novohradských hor, když se jimi už při větších deštích nezadržitelně valí kalná voda, aby za pouhých několik hodin byla z hor pryč? Nebo viděl někdo z vědců loni v létě skoro vyschlou Horní Malši?
Jak chtějí předcházet následkům tohohle na Římov prostřednictvím monitoringu?
A proč jim to někdo uvěřil, že to jde?
Protože…a jsme ve finále!
Opět citujme z oficiálních stránek Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích:

Hospodaření v Jiřické nádrži, ale i v dalších horských nádržích v Novohradských horách má zásadní vliv na kvalitu pitné vody z nádrže Římov

Tam je dokonce „z“, tedy nejen už i tak nesmyslné „v“
Kdyby tam bylo „v“, znamenalo by to před úpravnou, ale když je tam „z“, tak je to za ní.
Oni tvrdí, že Jiřická má zásadní vliv na to, co pijete v Budějovicích?
Proboha!
Tenhle blábol si daly a ještě vytučnily vrcholné vědecké instituce na své oficiální stránky?
A co Země? Kulatá? Placatá?
Praktický vliv novohradskohorských nádrží na to co pijí v Budějovicích je nulový, zero!
Římov má přes 34 milionů kubíků vody, nádrže Novohradských hor, v nichž se nějak, většinou extenzivně, hospodaří dohromady asi 0,2 milionu, abych použil stejný řád. Jiřická, Ktiš a Mlýnská mají dohromady méně než 1% objemu Římova ale mají mít i poté, co voda z Římova prošla úpravnou vody, zásadní vliv na kvalitu pitné vody v Budějovicích?
A neškolte mě, že objem vody nádrže není referenční jednotkou, tou že je pouze úhrn nežádoucích látek, které do Římova vnáší. Ano, ale pokud tyto spektakulární nežádoucí látky nemají pocházet z ničeho jiného, než z extenzivních chovů ryb v nádržích vzdálených nota bene 40 kilometrů, tak se řádově jejich množství odvíjí od objemu nádrží a jimi danou rybí osádkou a na ni připadajícím krmením.
Jakože úpravna vody pro Budějovice je nastavena na zvládání škodlivin z klausur Novohradských hor? Tohle chcete tvrdit? Takhle by totiž ve vodárenské praxi vypadal zásadní vliv.
Takže ne sračky z čističek, ale ty ubohé tři maličké nádrže v horách?
Já už nemůžu, tomuhle se čelit nedá, to je blábol mimo jakékoli meze možné diskuse.
Tenhle pochází z Akademie věd a Jihočeské univerzity?
Tohle učí univerzita studenty? Za to by se mělo vyhazovat od zkoušek v prváku!
Na základě tady toho se teď bude oficiálně řešit Římov?
To je vědecké východisko pro zajištění pitné vody pro statisíce lidí do budoucna?
Že se vrhneme na tři klausury a je to v pohodě?
Proboha, to není jediný vědec, který by se od toho distancoval?
Nebo… Non olet? Peníze nesmrdí a za tuhle šílenost dostanou vědci granty?
Podléhám svodům, nemám pevnou vůli, a navíc jsem jen středoškolák bez jakékoli kariery.   Ale neexistuje nic na světě, co byste mi mohli dát za to, abych ten váš blábol podepsal.
Co za to stálo těm váženým pánům?
Nebo už jsme klesli pod morálku totality, takže to, co píšeme a říkáme veřejně, nemá vůbec žádný význam, stejně lžou všichni?
Možná vás příroda nezajímá, natož ta v Novohradských horách, možná je vám i jedno kam jdou veřejné peníze a třeba vám ani nevadí jak do toho všeho promlouvají soukromé zájmy některých politiků a některých vědců.
Třeba spokojeně žijete v paneláku v Českých Budějovicích. Ale v tom případě vás musí zajímat jak dobrá je voda, co vám teče z kohoutků, a kolik vás stojí.
I když budou vědci a politici dělat ty kraviny, které teď vydávají za vědu a jimiž se chlubí, tak samozřejmě pořád budete mít pitnou vodu, ale asi nebude tak dobrá a určitě ne za tu cenu co dnes. Protože peníze a čas nacpaný do sofistikovaného pokročilého monitoringu novohradskohorských klausur samozřejmě šíření sinic v Římově nezabrání. Oni tu vodu se sinicemi i pak nějak upraví, chemie dokáže dnes cokoli, ale vy to zaplatíte a budete pít. Kdežto kdyby se ty peníze dnes daly do pokročilých čističek a smysluplných úprav v povodí nad Římovem, byla by ta voda v něm pak v pořádku, bez vysokých nákladů na úpravu a s minimem chemie.
Nechci spekulovat, že tady může jít o obvyklou praxi státní správy, že se vědomě věci (budovy, mosty…) nechají nepéčí dojít do takového stavu, že je pak jedinou možností je strhnout a nahradit novostavbami.
Co když špatný stav Římova se má nejdřív ještě víc zhoršit, aby pak jedinou možností byla výstava té gigapřehrady Chum nad ním?
A hejtman, a nedělejme si iluze, nejen tento hejtman, ale každý hejtman, který tam bude, pak předstoupí před veřejnost, že on sám nemá z té přehrady rozhodně radost, ale nedá se nic dělat, on je odpovědný za pitnou vodu pro statisíce obyvatel a musel to rozhodnutí, jakkoli bolestné, přijmout.
Podle průzkumů veřejného mínění, to vyhlásí buď před volbami, to když většina voličů bude pro, nebo po volbách, když proti.
Přehrada bude stát miliardu?
Kolik si berou politici a úřednicí z veřejnoprávních zakázek? Někdo říká 4%, jiný že prý jen 3%, že už si utáhli opasky.
Kdyby šly peníze rovnou do čističek a smysluplných opatření a ne do několikaletých výzkumných programů velkých vědeckých ústavů o malých nebohých nádržích v horách, které s problémem Římova nemají vůbec nic společného, bylo by to lepší.
Možná morální zdraví vědců, kteří se těch grantů budou účastnit, stojí na tom, že za ty roky dostanou jen nějaké ubohé desítky milionů a za ty by se toho stejně moc nepořídilo.
A Jiřická?
Cože, jaká Jiřická?
No, ta unikátní nechráněná nádrž v horách s Rybolovnou, co to kvůli ní celé začalo…
A jo, Jiřická… budou tam sondy a budeme monitorovat! Přes družice!
Jsem staromódní a nepovažuju za pokrok tenhle monitoring zdálky, nadto lidmi, kteří tam třebas nikdy nebyli. Víc je pro mě ten obyčejný místní dřevorubec, co si mi stěžoval, že se dřív rád po práci procházel podél Malše, ale že teď je mu z ní smutno, když z ní vymizeli pstroužci. Ten toho o té řece ví víc, určitě toho důležitějšího, i bez sond, počítačů a titulů před a za jmény, natož grantů.
Píšu to proto, že mám rád Novohradské hory a nelíbí se mi, jak se jim ubližuje a nemám rád lidi, kteří to dělají nebo tomu svou činností nebo nečinností napomáhají a ještě z toho třeba žijí a sklízejí slávu.
A také je mi líto, jak je to veřejnosti jedno.
Moderní filmy mívají za závěrečným titulky ještě vtipný dovětek, dopřejme ho i naší tragikomedii.
Představte si ředitele Biologického centra nebo hejtmana Jihočeského kraje, jak si ve své kanceláři napouštějí do sklenice vodu z kohoutku (to ještě není ta vtipná část). Voda zurčí, detail obličeje, mírné překvapení, přičichne, trochu se napije, poválí po půnebí, detail přimhouřených očí, vyplivne, a sklenici vylije zpět do umyvadla, vzdychne, přejde k oknu, zádumčivě chvíli hledí na Budějovice.
„Nějak moc chemie, “ povzdechne si, odvrátí se od okna a usedne ke stolu, aby pokračoval v rozdělné práci. Pak ale zvedne hlavu a ještě jednou se zamyšleně zahledí do dálky.
„To asi včera Mráčků v Jiřické krmili kapry.“
Vůbec ho nenapadne, že by za tou chemií v římovské pitné vodě mohly být mocné flotily hoven z přeteklých čističek. 

Pokud si myslíte, že moje práce a tenhle text mají nějakou cenu, napište mi to, bez ohledu na to, jestli se mnou souhlasíte. Buď veřejným komentářem sem nebo na můj mail MilanKozeluh@seznam.cz

Děkuji

Milan Koželuh

Související obrázky: