KONEC NOVOHRADSKÝCH HOR?
MĚL SE STAVĚT HOTEL
„ČERNÉ ÚDOLÍ“
193 LŮŽEK, CELOROČNÍ PROVOZ
2 hektary budov jak Marina Lipno
projekt a investoři z Prahy
mezi nimi i Aleksandar Pavlovič 

PROJEKT JE ODSHORA DOLŮ PLNÝ LŽÍ 

„APARTMÁN HOTEL ČERNÉ ÚDOLÍ“

Finální verze dopisu podaného Krajskému úřadu.  

199 PODPISŮ
a další přibývají

DĚKUJI!

DEVELOPER STÁHNUL PROJEKT!

21.12. by to měla být dobrá zpráva k vánocům a asi je, ale já bohužel nedokážu být šťastný. Během práce na odvolání jsem se setkal se spoustou skvělých lidí a jsem vám za to vděčný, ale teď ve mně převládá zmar z věcí, které jsem zjistil o fungování tohoto státu
a jeho institucí a také některých lidí. 
Už před tím jsem byl pesimista, ale teď je mi hůř.
Dokonce si nejsem jist, že stažení projektu je dobrá zpráva.

Vyjádření k zahájení zjišťovacího řízení k záměru
„Apartmán hotel Černé Údolí“
                       
 Námitky k projektu

1. Kapacita zařízení cca 250 lůžek (nový projekt 193 a organizačně propojený stávající hotel víc než 60) představuje velkokapacitní komerční zařízení, jehož existence odporuje nejen zdravému rozumu, ale nepochybně i stávajícím předpisům.
Tato kapacita je větší než celá vesnice Rychnov u N. Hradů (215 obyvatel) a stejná jako samosprávná obec Pohorská Ves (247 obyvatel), přičemž obě vesnice mají svou ustálenou infrastrukturu a jsou rozloženy na přirozeně větším území.
Povolit takto dimenzované zařízení na základě výše uvedeného nelze bez ohledu na způsob, kterým by stavba byla navržena tedy ani kdyby byla urbanistiky a stavebně řešena jinak.

2. Návrh stavby je nepřijatelný z urbanistického hlediska. Vytváří městské sídliště, nadto situované na nejvyšší otevřenou část údolí, jemuž tak bude dominovat. Černé Údolí je dosud tvořeno rozptýlenými samostatnými stavbami a unikátním zachovalým sledem sklářských domů podél silnice.

3. Bez ohledu na individuální líbení či nelíbení odpovídají navržené stavby jednoznačně současné módě městských domů. Třípodlažní kostky s pestrou fasádou a téměř plochými střechami se právě teď v různých variacích stavějí ve velkých městech. Deklarace autorů, že vycházejí z místní architektury je výsměchem realitě.
 „Výrazným architektonickým prvkem jsou balkony s konstrukcí z masivních trámů podepřených hrubě opracovanými kmeny, evokující tradiční dřevěné venkovské stavby, a kamenné rizality evokující venkovské usedlosti.“(citace z projektu)
Nic takého nikdy v Novohradských horách nestálo. Jakoby pavlačové stěny dřevěných balkonů jsou pouze účelovým kýčovým prvkem staveb uspokojující klientská očekávání a líbivost.
„Apartmánové domy jsou zastřešeny stanovými střechami čtvercových půdorysů vytvářejícími střešní krajinu korespondující s okolní přírodou.“
Jen architekt pravděpodobně ví, co je „střešní krajina korespondující s okolní přírodou.“
Takové stavby by neměly být v osadách Novohradských hor stavěny ani jednotlivě ani jako bytové, představují čítankový příklad ignorance historie, tradice a prostředí.

 4. Projekt vychází z toho, že využívá brownfield. „Záměr bude znamenat využití brownfieldu, tj. nevyužívané a zanedbané nemovitosti (podle definice Czechinvestu)“ (citace z projektu) Toto tvrzení je nepravdivé. Skutečný brownfield předpokládá revitalizaci zpravidla rozsáhlého objektu při jeho konstrukčním zachování či návaznosti na něj. Zde ale budou všechny stávající stavby zbořeny, nehledě na to, že se jedná jen o menší stavby technické. Nový areál ničím na tyto stavby nenavazuje, stavebně ani stylově, nadto je budován bez ohledu na původní dispozici.

5. Většina staveb je navrhována na místech, kde nikdy v historii žádné domy nestály, dokonce tu ještě v 50. letech byla orná půda. Dosud v Novohradských horách převládal výklad, že v osadách nelze stavět mimo parcely původní zástavby a to ani rodinné domy.

6. Projekt stavebně ospravedlňuje svou oprávněnost existencí bývalé roty PS, dnes hotelu
U Pralesa: „Navržená stavba je umístěna v těsné blízkosti stávajícího hotelu, který měřítkově neodpovídá místním poměrům. Navržená stavba tak nemá schopnost ovlivnit harmonické měřítko.“ (citace z projektu)
Toto tvrzení je ve třech rovinách nepravdivé.
a) Neexistuje právo postavit místně nevhodný projekt na základě toho, že vedle už jeden hypoteticky nevhodný šedesát let stojí. Naopak by v tom případě měl být zájem novou stavbou lokalitu zlepšit. Městské sídliště navíc vždy zničí „harmonické měřítko“ jakékoli vesnice bez ohledu na její předchozí kvalitu.
b) Navrhované stavby přes svou blízkost nijak se stávající stavbou hotelu U Pralesa ani typově ani materiálově nesouvisejí, ale naopak vytvářejí nesourodý prvek, urbanistický paskvil. Nadto jsou vzhledem ke své výšce a profilu terénu o jedno až dvě podlaží vyšší než původní stavba roty.
c) Stavba roty PS Černé Údolí představuje unikátní a špičkovou architekturu své doby, aniž by tento fakt souvisel s ideologií a tím, jak se komu z nás dnes líbí či nelíbí. Hlavní stavba je provedena ve dvou stupních stoupajících ke svahu, přičemž ta vyšší je horním rohem zahloubena cca 4 metry do terénu, svou střechou tak nedosahuje ani výšky lesa na ní. Stavba i celý areál jsou pravděpodobně provedeny na základě originálního architektonického návrhu, pracujícího citlivě s terénem a dotaženého do detailu i na úrovni malých a drobných staveb. Areál spojuje architekturu své doby s horským rázem. Tento objekt by měl být památkově chráněn jak pro svou kvalitu, tak dobový kontext, a nikoli ubouráván a zatracován, natož používán jako ospravedlnění pro stavbu zástupného developerského sídliště.

7. Areál bude připojen na komunikaci 3. třídy III/15416. V projektu uváděný propočet, že její provoz zatíží pouze a jen v sobotu počtem 160 průjezdů aut je nesprávný. Projekt neuvádí, že většina těchto jízd bude soustředěna do dvou krátkých časových úseků, kterým kapacita současné komunikace nemůže z hlediska bezpečného provozu stačit a zamlčuje provoz v týdnu. Navrhovaná ubytovací kapacita není wellness hotelem, nemá vlastní bazén, v Černém Údolí nejsou žádná místa, kde by mělo smysl se celodenně natož celotýdenně zdržovat. Lze tedy předpokládat, že v průměru víc než polovina hostů bude každodenně odjíždět a vracet se, někdy i vícekrát. To znamená každodenně nejméně 100 průjezdů, spíše výrazně víc.
Silnice III/15416 je hlavní spojnicí mezi Novými Hrady (a Třeboňskem) a Novohradskými horami. Projíždějí tudy kamiony s dřívím a lesní a zemědělské stroje, v osadě Černé Údolí se po ní pohybují chodci, projíždějí cyklisti, jsou zde výjezdy ze stávajících domů a parcel.
V průtahu osadou Černé Údolí je silnice široká pouze maximálně 4 metry, v dlouhých úsecích bez krajnic a s hlubokými příkopy po obou stranách. Proto je na ni už v současnosti omezena rychlost na 30 km v hodině. Ani toto omezení ale neumožňuje bezpečné míjení aut a předjíždění cyklistů. Při jízdní šíři osobních aut 2,5m, zákonném odstupu od cyklisty 1,5 m, a jízdní šíři kol 1,0 m je potřebná vozovka o minimální šíři 5,0 metrů, tuto šíři uvedená silnice nikde nemá.
Projekt navíc nezmiňuje zvýšený pohyb cyklistů a chodců z řad klientů jeho zařízení po uvedené silnici.
Je nepochybné, že stanovisko Policie ČR neumožní z provozních a bezpečnostních důvodů připojení uvažovaného objektu k této silnici.

8. Projekt uvádí, že v osadě Černé Údolí žije 42 obyvatel a následně vyvozuje, že nové zařízení nebude mít na jejich život vliv. Toto tvrzení je nepravdivé a morálně nepřípustné. Jestliže je zde klidová osada a přinejmenším část jejích obyvatel tu právě proto žije nebo si dokonce kvůli tomu zakoupila dům, tak zřízení obří stavby komerční turistiky toto jejich životní prostření zničí. Nelze dát přednost budoucím tisícům turistů před „pouhými desítkami“ místních. Při obecně rovnému přístupu k zákonu je hodnota života místních lidí výš než zájem investorů bez jakékoli morální i zákonné odpovědnosti za místo a jeho budoucnost.
Hrozí, že pokud bude projekt realizován, stanou se současní obyvatelé Černého Údolí menšinou ve vlastním domově.

9. Osada Černé Údolí nemá žádnou prodejnu, turisté budou muset za nákupy (denně?) auty dojíždět do Benešova nad Černou či Horní Stropnice.

10. Projekt uvádí, že je v: „zájmovém území určeno ke kácení 25 stromů s průměrem kmene nad 80 cm, 51 stromů s průměrem kmene do 80 cm a pět skupin zapojené zeleně.“ Tento údaj je pravděpodobně mylný, stromy této maximální velikosti se uvnitř areálu ani v jeho těsné blízkosti nenacházejí. Buď se tedy předpokládá kácení daleko od současného areálu, nebo je v textu chyba (záměna průměru a obvodu?). 
Celkově se uvádí, že bude pokáceno 76 vzrostlých stromů, které „nahradí“ nová výsadba 27 stromů, tedy jen jedné třetiny původního stavu. Nadto téměř polovinu (11 stromů) nové výsadby mají tvořit břízy. Ty nepředstavují typický strom Novohradských hor pro spojení se zástavbou, ale možná se uvažuje, že pak budou snadno coby stromy způsobující návštěvníkům alergickou reakci ze zdravotních důvodů odstraněny. Téměř všechny ostatní „stromy“ (14) budou podle projektu vysazeny jako živý plot u parkovišť (!). Takovou výsadbu nelze považovat za místně obvyklou a už vůbec ne rovnocennou vzrostlým stromům s jejich životem. Podle projektu tak v celém areálu budou vysazeny pouze dva (2) skutečné stromy jako náhrada původních sedmdesáti šesti (76).

11. Z hlediska hluku projekt správně konstatuje, že „Zájmové území je typická podhorská venkovská oblast, bez významnějších zdrojů hluku“. Dále popisuje možný hluk vyvolaný spíš stavbou a technologiemi než vlastním provozem zařízení a v konci uzavírá: „Vyvolaná doprava a stacionární zdroje hluku budou znamenat malé příspěvky k hlukové zátěži. Nepředpokládáme proto překročení hlukových limitů po realizaci záměru.“ Vedle toho, že takové vágní prohlášení je právně nezávazné (předpokládáme…), je i evidentně nepravdivé. Není možné, aby 250 návštěvníků s auty na dovolené nepřineslo zásadní zvýšení hluku a to zejména v klidových obdobích víkendů a pozdních večerních hodin. Nadto, jestliže je dnes v Černém Údolí ticho, tak tam má zůstat, aniž by k tomu potřebovalo záštitu ochrany Přírodního parku a orgánů státní správy. Ticho a obecně dobré životní podmínky místních se mají chránit a ne využívat jako prostor pro jeho zhoršení do limitů norem v zájmu developerů.

12. Projekt bagatelizuje světelný smog vyvolaný stavbou s tím, že splní normy. Opět – pokud je v noci někde tma, tak tam má zůstat. Objekt o stovkách oken rekreačních domů nepochybně bude nad Černým Údolím zářit do noci, měnit světelné podmínky daleko za svým plotem a mimo jiné i v chráněném území přitahovat hmyz a rušit noční ptáky.

13. Projekt rozsahem stránek věnovaným ochraně přírody vytváří dojem, že se jí prvotně věnuje. Nicméně většina informací je jen konstatováním obecných pravd, procesů a stavů bez vztahu k navrhované stavbě. „V posledním milionu let existence Země se víceméně pravidelně střídaly doby ledové s meziledovými“ (citace z projektu). Jiné podstatné faktory jsou naopak opomíjeny nebo zlehčovány. Například monitoring některých zvláště chráněných ptáků, které bylo možno v lokalitě zamýšlené stavby důvodně očekávat, byl prováděn v době, kdy tito ptáci odlétli do zimovišť, a tedy nemohli být zjištěni.
Některé vlivy na životní prostředí nebudou jednotlivě překračovat normu, ale ve svém součtu prostředí zhorší. Vedle již zmiňovaného hluku a světelného smogu je to i výrazné zvýšení teploty areálu díky odstranění vzrostlé zeleně, šedým střechám domů, rozšíření zpevněných ploch a v neposlední řadě až devadesáti zaparkovaným automobilům.
Není žádný ochranářský ani veřejný zájem, aby se uvnitř chráněné oblasti Novohradské hory životní prostředí vědomě zhoršovalo.

14. Čistička vyčistí odpadní vody tak, aby vyhovovaly obecné normě. Ale tato kvalita se nikdy nemůže rovnat vodě pramenité. Říčka Černá přitéká do Černého Údolí z v současnosti neosídlené oblasti, nárůst zátěže o 200 nových rekreantů je pro ni navýšení odpadu o dva řády, které se nemůže neprojevit v kvalitě její vody. V současnosti dochází k výraznému zhoršení povrchových vod v Novohradských horách a jejich podhůří. Toto zhoršení je prokázáno měřením a způsobuje vážné problémy i s ohledem na pitnou vodu.
Ač tedy čistička (snad) vyhoví obecné normě, je nežádoucí, aby vypouštěla vodu do horské říčky a kontaminovala ji.
Škody takto způsobené budou nevratné.
Je pravděpodobné, že orgány odpovědné za vodní režim chráněné oblasti Novohradských hor nedovolí připojení takové kapacity.

15. Projekt bude žádat o výjimku s umístěním areálu o 20 metrů blíže lesu, než stanoví norma (místo 50 m jen 30 m.) Je otázkou, zda právě na území Přírodního parku má být tato výjimka udělena, nadto velkokapacitnímu ubytovacímu zařízení. Přinejmenším z hlediska požární ochrany by tato výjimka být poskytnuta neměla. Nejde jen o případný požár šířící se z lesa k hotelu, ale i vliv areálu hotelu na blízký obnažený okraj lesa, nově vystavený přehřátému a přeschlému vzduchu při převažujícím jihozápadním proudění a odpoledním slunci. Mnohonásobně zde navíc naroste pohyb osob v lese s velkým rizikem neodpovědného chování (kuřáci, zakládání ohníčků).

16. Zdánlivě nesouvisejícím faktorem je neexistence jakýchkoli koupališť v okolí. Nejbližší umělé je v 10 km vzdálené Horní Stropnici. V blízkosti Černého Údolí je ve vzdálenosti cca 4 km klauzura Zlatá Ktiš. Na té je tolerováno koupání, ale už v současnosti přináší problémy s vjezdem motorových vozidel do zákazu vjezdu a nevhodným chováním návštěvníků, zejména zanechávání odpadků. S nárůstem ubytování o dvě stě pobytových rekreantů tento problém zásadně naroste, jeho řešení pak bude obtížné. Klauzura zřejmě nemá stanovený žádný ochranný režim a jeho vymáhání v odlehlé části hor by stejně bylo složité. Současné špatné užívání klausur Jiřická nádrž a Mlýnská nádrž a jejich vliv na kvalitu vody v tocích pod nimi by mělo být mementem.

17. Velkokapacitní ubytovací zařízení jednoznačně není službou stávajícím návštěvníkům Novohradských hor, pro ně naopak představuje zhmotnění nejhorších obav a toho, proč případně odešli z jiných pohoří, aby našli klid v Novohradských horách. Nikdy se nestanou jeho uživateli, projekt na ně ani necílí. Přivádí sem novou klientelu městských rekreantů. Je otázkou, proč po komercionalizaci jiných, donedávna klidných míst (Šumava, Lipno,) má stejný osud postihnout i jednu z posledních klidových oblastí. Není předpojatostí, ale potvrzenou skutečností, že pro tento typ nového návštěvníka často nemají chráněné hodnoty krajiny význam a neumí a ani nechce je užít natož respektovat. Poslední zkušenosti pocházejí z doby koronavirových opatření, při níž sem nově tito lidé ve velkém počtu jezdili. Množství odpadků, a to i na odlehlých místech, rozbíjená infrastruktura, včetně zničených studánek, neovladatelní psi běhající v lesích, rušení zvěře v době klidu, arogance vůči místním, a to i lesním dělníkům, to vše je zlomkem stavu, který s největší pravděpodobností přinese tato obří kapacita.
Je žádoucí prvořadě zlepšovat ochranu a stav přírody. Vytvářet masová ubytovací zařízení pro klientelu, která přírodu bude ze své podstaty zatěžovat, je proti jejím zájmům. 

18. Je možné, že dojde k rozprodání areálu na apartmány. Tím by vznikla nová velká komunita obyvatel, byť pravděpodobně bez stálého bydliště (?), nicméně s velkým vlivem na místní komunitu a po zkušenostech jinde i s velkými nároky na servis a samosprávu.  

19. Projekt vytváří nesprávný obraz skutečnosti. Například Černé Údolí není v podhůří hor, jak tvrdí projekt, ale v jejich centru, dokonce obklopeno mohutnými devítistovkami, a navrhovaný hotel neleží u silnice z Benešova, ale mimo ni.
O hodnotové rovině přístupu projektantů a investorů k Černému Údolí a chráněnému území Novohradských hor svědčí souhrn na konci projektu:
(citace z projektu)
Vliv na estetické hodnoty  – Slabý
Vliv na harmonické měřítko krajiny – Bez vlivu
 Neovlivní kulturní hodnoty…
…nezasáhne do znaků charakteristik nebo hodnot krajinného rázu…
„Apartmán hotel Černé údolí“ nebude mít významný negativní vliv na životní prostředí nebo obyvatelstvo, a je proto možné realizaci záměru doporučit.
Tato tvrzení nejsou jen obvyklým projektovým folklórem, ale stanovují míru odpovědnosti investorů k tomu, co budou dělat a provozovat a jak se budou v budoucnu stavět k negativním dopadům své činnosti. Pokud dnes tvrdí, že projekt je v souladu a nic neohrožuje, budou tak moci bagatelizovat vše špatné, co se stane.

Závěrem
Od roku 1989 je jako nejvyšší hodnota krajiny a přírody Novohradských hor vnímána její neporušenost a relativní nezasaženost civilizací. Po celou dobu je takto vymezena i proti jinak podobné Šumavě, po celou dobu je orgány státní správy deklarováno, že právě toto je prvořadým zaměřením jejich činnosti vůči oblasti. Když byl v roce 2003 vyhlášen Přírodní park Novohradské hory, byl jeho vznik vysvětlován potřebou ochrany přírody a zamezení nežádoucích staveb. Od této doby se následně přidaly další dva instituty ochrany Novohradských hor, z velké části se s přírodním parkem překrývající. 
Jestliže dnes zřetelně selhává ochrana přírody, respektive možnost či chuť státních orgánů zamezovat jejímu porušování, zůstává z hlediska institutu Přírodního parku poslední důvod pro jeho existenci, a to zabránění nežádoucích staveb. Má to ostatně výslovně uvedeno v článku 3, odstavci 2, písmenu a) své zakládací listiny.

Pokud by byl projekt Černé Údolí schválen, byly by pošlapány všechny hodnoty uplynulých více než třiceti let a orgány státní ochrany přírody by ztratily nejen kredit, ale i důvod své existence.
Apelujeme na odpovědné orgány ochrany přírody, aby konaly jak jim ukládá zákon, zdravý rozum a snad také láska k hodnotám, které mají střežit.
Žádáme, aby byl záměr posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb.

Milan Koželuh

Materiál vznikl ve spolupráci a s podporou:

(zde jsou uvedena jména a příjmení lidí, kteří s námitkami souhlasí.)

(a ještě původní prolog, který součástí podání není, ale vede k zamyšlení)

V projektu je uvedeno, že (citace): „V rámci přípravy předkládaného Oznámení byl také záměr předkladateli konzultován na Krajském úřadě Jihočeského kraje.“ Tato věta nemá žádný právní význam a nemusí být ani pravdivá a vlastně netvrdí, že byl projekt podpořen.
Proč by ale developer ten projekt podával, kdyby konzultace byla negativní?
Tak jako tak vysílá věta k občanům dva signály:
K těm, kteří nejsou informovaní nebo institucím věří – „Nebojte se, je to odborníky schválené a tedy v pořádku!“
K těm, kteří jsou informovaní nebo institucím nevěří – „Ani se nesnažte, dopředu jsme to schválili!“
Není nic špatného, když pověřená instituce či úředník konzultuje a poradí občanovi, dokonce je to žádoucí.
Ale bez ohledu na náš vztah k ubytovacímu projektu pro dvě stovky lidí v chráněné krajině Novohradských hor je zřejmé, že tento projekt je kontroverzní, že se pohybuje na hraně zákonů, vyhlášek a předpisů a že o celé řády posouvá a mění vztah k dosud deklarovaným hodnotám.
Instituce a lidé, které a kteří budou o projektu rozhodovat by se měly/i držet daleko od jakékoli podezření, že dopředu kladně rozhodly/i a že jsou tedy na straně developera.
Krajský úřad by měl vyvrátit, že jednal netransparentně či dokonce v soukromém zájmu developera a popřít, že k projektu dal dopředu souhlasné stanovisko, byť zdánlivě neoficiální, nebo zveřejnit jméno úředníka, který dal stanovisko souhlasné a distancovat se od něj nebo objasnit na základě čeho tak konal.
Jinak na něm bude ležet podezření, že nejedná nestranně.

Související obrázky:

---